K omezení rizik je žádoucí:
- zjistit si předem, jak se zvířetem správně zacházet, jaké podmínky k životu, včetně správné výživy, mu budete muset vytvořit,
- připravit se na to, že chov zvířete doma klade zvýšené nároky na úklid a údržbu bytu,
- při jakémkoli podezření na možné onemocnění zvířete kontaktovat veterináře,
- zvířata si pořizovat v obchodech se zájmovými zvířaty (zverimexy, vlastní chovy, chovné stanice apod.), protože ty jsou provozovány jako tzv. vázaná živnost a pracuje v nich personál s předepsaným vzděláním. Tyto obchody jsou pravidelně sledovány úředními veterináři, kteří kontrolují podmínky chovu zvířat, evidenci o nákupu a prodeji zvířat a odbornou způsobilost prodejců.
Přečtěte si také návod pro bezpečné soužití i bezpečné setkání se psem [1].
Alergie a domácí mazlíčci – co je dobré vědět?
V následujících odstavcích jsou popsány nejčastější spouštěče alergií u různých skupin domácích mazlíčků. Obecné informace o alergii na srst se dozvíte v samostatné kategorii Alergie na zvířecí srst.
Kočka domácí
Kočičí alergen patří mezi nejagresivnější a nejdéle přetrvávající alergeny v prostředí. Je obsažen ve slinách kočky a v odumřelých částech kůže. Mezi kočkami nejsou druhy, které by alergeny netvořily. Oproti samicím vytvářejí samci větší množství alergenů, ale kastrace snižuje jejich produkci. Velké množství alergenů se vysušením slin a moči může zachytit na prachu ve vzduchu a proniknout tak do dýchacích cest nebo se tyto částice mohou zachytit na nábytku, záclonách či oblečení. V prostředí přetrvávají několik týdnů až měsíců, a to i v době, kdy tam už kočka není. V případě alergie na kočičí antigen je žádoucí se jakémukoliv kontaktu s kočkou vyhnout. Případně můžete snížit produkci alergenů kastrací samců nebo pravidelně (1–2× týdně) koupat kočku pomocí speciálních přípravků.
Pes domácí
Schopnost vyvolat alergickou reakci je u psího alergenu menší než u kočičího. Zdrojem alergenů jsou sliny, kožní odpad a v menším množství moč a srst. Alergeny produkují krátkosrstá i bezsrstá zvířata, to znamená, že ani tzv. naháči nemohou být alergikům doporučováni.
Myši, krysy, morčata, křečci, králíci
U všech těchto zvířat jsou alergeny vylučovány močí, po zaschnutí se dostávají do ovzduší, kde kontaminují prachové částice a pronikají do dýchacích cest. U potkana je alergen navíc přítomen ve slinách, srsti a kožním odpadu. U králíka je hlavní alergen přítomný v moči a ve slinách.
Ptáci
Hlavním alergenem u ptactva jsou roztoči, kteří se vyskytují zejména v peří. Může tak být znečištěna ptačí klec, kurník, půdní hnízdiště.
Akvarijní ryby, želvy
U akvarijních ryb existuje spíše riziko ze suchého krmení (dafnie, roztoči) nebo nevhodně udržovaných akvárií (výskyt plísní, řas). U suchozemských želv jsou možným rizikem roztoči, u vodních želv alergeny v krmivu, plísně ve vodě.
Může si alergik pořídit domácího mazlíčka?
Pokud trpíte pylovou alergií, budete nejspíš alergický i na zvířecí alergeny. Platí proto zásada, že do rodiny alergika žádné domácí zvíře nepatří. Neexistují nealergenní psi nebo kočky, rozdíl je jen v počtu alergenů, které vytvářejí. Dočasné odstranění zvířete z domova nestačí.
Pokud se nechcete rozloučit se svým mazlíčkem, kterého jste si pořídili dříve, než u vás alergie propukla, pak vaše kočka nebo pes alespoň nesmí do místnosti, kde spíte. Pelíšky by měly být na omyvatelné podlaze bez koberců, zvířecí podložky pravidelně perte. U koček platí zásada pravidelné koupele 1–2× týdně s použitím speciálních přípravků. V interiérech se mohou využívat čističky vzduchu s HEPA filtry, pravidelně je čistěte a filtry vyměňujte.
Které nemoci se mohou přenášet z domácího mazlíčka na člověka?
Relativně často se vyskytuje toxoplazmóza a toxokaróza, zcela výjimečně vzteklina či bartonelóza; tato onemocnění jsou popsána v samostatných článcích. Kromě toho mohou domácí mazlíčci způsobovat onemocnění či potíže popsané v následujících odstavcích.
Mykotická onemocnění kůže
Jsou způsobena různými druhy plísní a mikroskopických hub. Mohou se vyskytovat u koček, psů, křečků, morčat a snadno se přenáší na člověka. Vyvolávají nepříjemně svědivé změny na kůži, které mohou být následně infikovány bakteriemi.
Mykotickým onemocněním kůže lze předcházet dodržováním následujících zásad:
- v případě používání podestýlek pro křečky, morčata a apod. pravidelně větrat a snižovat tak prašnost v místnosti,
- používat čerstvou podestýlku a krmivo bez plísní,
- zajistit dostatečný přívod vitaminů v krmivech,
- denně čistit prostory kolem krmítek a nádob s vodou, protože zde plísně často rostou,
- při úklidu využívat dezinfekční přípravky s fungicidním (protiplísňovým) účinkem.
Pokousání zvířecími blechami
Pozor bychom si měli dávat i na blechy, které přežívají na srsti zvířat, ve spárách, skulinách a prachu na podlahách všude tam, kde je jen trochu vlhko. Živí se výkaly dospělých blech v hnízdě. Mohou přenášet např. nemoc z kočičího škrábnutí (bartonelózu) nebo parazitární onemocnění.
Psitakóza (ornitóza)
Psitakóza je nakažlivé onemocnění, které vyvolává bakterie Chlamydophila psittaci. Na člověka jí mohou přenášet exotičtí a okrasní ptáci, protože bakterie přežívají i v zaschlém trusu. Člověk se nakazí vdechnutím zvířeného prachu ze zvířecího trusu. Proto se doporučuje provést u každého nového papouška vyšetření u veterináře na toto onemocnění.
Jaké jsou povinnosti při cestování s domácími mazlíčky?
Cestování se zvířaty v zájmových chovech je dáno podmínkami stanovenými v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 [2]. Bližší informace se dozvíte na webu Státní veterinární správy [3].
Pokud má pes cestovat do zahraničí, musí mít záznam o očkování proti vzteklině zapsán v pasu pro zvířata v zájmovém chovu. Podobně je to u koček a fretek.
Pas je jednotný doklad platný ve všech členských státech Evropské unie. Každý pas je označen kódem země (pro Českou republiku písmena CZ) a pořadovým číslem, přiděleným Státní veterinární správou.
Chovatel pas získá u soukromého veterinárního lékaře, který je schválený a registrovaný pro vydávání pasů krajskou veterinární správou, a kterému byl vydán „doklad o schválení a registraci“. Pas pro Českou republiku, jehož vzor je uveřejněn ve vyhlášce č. 610/2004 Sb. [4, 5], může být chovatelům pro zvířata vydáván pouze do 28. prosince 2014. Po tomto datu nesmí být pas podle tohoto vzoru soukromým veterinárním lékařem zvířeti vystaven. Pas do tohoto dne chovateli vydaný je však i nadále platný.
Počínaje 29. prosincem 2014 musí soukromý veterinární lékař pro psy, kočky a fretky vystavovat pouze nové pasy vyrobené podle vzoru ve vyhlášce č. 313/2014 Sb. [6].
Jak je to s povinným očkováním u domácích mazlíčků?
Pro psy platí v ČR od r. 1953 povinné očkování proti vzteklině, pro kočky a fretky je povinné jen pro cesty do zahraničí. Všichni chovatelé psů musí zajistit povinné očkování štěňat ve věku 3–6 měsíců a dále pravidelnou revakcinaci podle doby účinnosti předchozí použité vakcíny. V očkovacím průkazu psa staršího 6 měsíců musí být neustále uvedené platné očkování. Zároveň také platí povinnost nechat klinicky vyšetřit psa, který poranil člověka (1. a 5. den po poranění).
Musí být domácí mazlíček označen a registrován?
Pes, kočka a fretka musí být označeni mikročipem. Označení provádí soukromý veterinární lékař, který musí použít pouze mikročipy splňující ISO normy pro mikročipy a čtecí zařízení – ISO 11784 a ISO 11785. Pokud mikročip nesplňuje tyto požadavky, musí majitel nebo oprávněná osoba zajistit při každé kontrole odpovídající čtecí zařízení.
Označení zvířat tetováním je uznáváno, pokud je jasně čitelné a bylo prokazatelně provedeno před 3. červencem 2011. Zvíře musí být označeno před očkováním proti vzteklině a před vydáním pasu.
Označení využijete v mnoha situacích. Bližší informace se dozvíte na webu Národního registru majitelů zvířat [7].
Související odkazy
- Aby pes nekousl (odkaz vede na PDF soubor na webu Státního zdravotního ústavu, 231 kB)
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (odkaz vede na web europa.eu)
- Státní veterinární správa: Cestování se zvířaty v zájmovém chovu (odkaz vede na web svscr.cz)
- Vyhláška č. 610/2004 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech a o změně vyhlášky č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
- Příloha k vyhlášce č. 610/2004 Sb.: Pas zvířete v zájmovém chovu (vzor) (odkaz vede na PDF soubor na webu zakonyprolidi.cz, 500 kB)
- Vyhláška č. 313/2014 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
- Národní registr majitelů zvířat (odkaz vede na web narodniregistr.cz)
- Roman Grätz: Senzibilizace zvířecími antigeny v závislosti na domácí expozici. Diplomová práce, Praha, 2007. (odkaz vede na web cuni.cz)
