Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Tromboflebitida je odborný název pro akutní trombózu, která je zároveň provázena zánětem žil (flebitidou). Viz také -itida.

Tromboprofylaxe je preventivní opatření, jehož cílem je předejít vzniku trombózy u člověka, kterému tento nebezpečný stav z jakéhokoli důvodu hrozí. Některé skupiny lidí totiž mají vyšší riziko vzniku trombů než běžná populace. Tromboprofylaxe se často používá např. u pacientů po operaci, neboť při pobytu v nemocnici se pohybují výrazně méně než za normálních okolností (nebo téměř vůbec) a jsou tak více ohroženi vznikem trombózy. Odvozené přídavné jméno je tromboprofylaktický. Viz také trombus, profylaxe.

Mechanická trombektomie je miniinvazivní zákrok, při kterém intervenční radiolog za pomoci speciálního vybavení odstraní trombus z pacientovy tepny.

Trombolytická léčba je léčba, jejímž cílem je rozpuštění již vzniklého trombu. Viz také fibrinolýza, trombolýza a antitrombotická léčba.

Trombocytóza je stav, který se vyznačuje zvýšeným množstvím trombocytů (krevních destiček) v krvi.

Trombolýza doslova znamená proces rozpouštění krevní sraženiny (trombu). V souvislosti s lékařstvím se však toto označení používá spíše pro trombolytickou léčbu, což je rozpouštění sraženin pomocí léků (viz také fibrinolýza). Odvozené přídavné jméno je trombolytický.

Povrchová tromboflebitida je poměrně často se vyskytující onemocnění žil, kdy se v nějaké povrchové žíle současně vyskytuje trombóza i flebitida. Viz také -itida.

Trombogenní znamená „podporující vznik (nebo rozvoj) trombózy“. Například trombogenní lék je takový lék, který zvyšuje riziko vzniku trombózy. Viz také trombóza, -genní.

Trombus je krevní sraženina, která z nějakého důvodu vznikne v kterékoli části srdečně-cévního systému a přetrvává v ní. Pokud se trombus „dostatečně“ zvětší, může zablokovat průtok krve a způsobit odumření tkání, které jsou postiženými cévami zásobovány. Pokud k takovému zablokování dojde ve věnčitých tepnách (ty zásobují srdeční sval), důsledkem může být odumření části srdečního svalu a fatální (smrtící) infarkt myokardu. Pokud se trombus – nebo i jen jeho část – odlomí z cévní stěny a volně pluje krevním řečištěm, je považován za embolus. Obrázek: Trombus – zjednodušený nákres. (Zdroj: www.sciepro.com, CC BY-ND 4.0 DE) Viz také trombóza.

Tromboembolie je patologický stav, při kterém se „utrhne“ dříve vytvořený trombus z vnitřní stěny krevní cévy, je nějakou dobu unášen krevním řečištěm (v této fázi již se jedná o tzv. embolus) a následně zablokuje tutéž cévu (jen o kousek dál) nebo jinou krevní cévu, často i na úplně jiném místě v těle. Embolus může zablokovat třeba cévu v plicích (vzniká plicní embolie), v mozku (rozvíjí se ischemická cévní mozková příhoda), v srdečním svalu (pak hrozí infarkt myokardu), ale i v trávicím traktu, v ledvinách, v dolních končetinách apod. Tromboembolie je významnou příčinou nemocnosti i úmrtnosti, zvláště v dospělé populaci. Viz také trombus, embolie.