Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Behaviorální a psychologické příznaky demence neboli BPSD (zkratka pochází z anglického názvu behavioural and psychological symptoms of dementia) zahrnují poměrně širokou škálu různých příznaků. Mezi ty nejčastější se řadí agitovanost, deprese, apatie, psychóza, agresivita, opakované otázky, problémy se spánkem a různé formy nevhodného chování. Jeden nebo více z těchto příznaků postihne v průběhu onemocnění téměř všechny pacienty s demencí. Tyto příznaky patří k nejsložitějším, nejvíce stresujícím a nejnákladnějším aspektům péče o pacienty s demencí. Pro jejich zvládání však neexistuje žádné univerzální řešení; vždy je třeba uplatňovat přístupy šité na míru pacientovi i pečujícím osobám. Viz také behaviorální, psychologie, demence.

Vývojová psychologie je podobor psychologie, který studuje duševní vývoj člověka v průběhu celého jeho života: od dětství až po stáří. Viz také psychologie.

Psychologie se zabývá studiem lidského chování, myšlení, prožívání a citů. Studuje příčiny lidského chování, osobnost člověka apod. Nejedná se o lékařský obor, psychologové však někdy s lékaři úzce spolupracují. Psycholog je absolvent humanitní VŠ, nejčastěji filozofické fakulty. Obvykle má titul Mgr., případně doktorát (PhDr. či Ph.D.). Absolvování psychologie samo o sobě neopravňuje provádět psychoterapii – k tomu je potřeba další samostatné vzdělání (tzv. psychoterapeutický výcvik). Každý psycholog se následně specializuje. Psycholog po absolvování VŠ je obvykle kompetentní pro poradenství a krizovou intervenci. Psycholog není totéž co psychoterapeut. Psychologové nemohou předepisovat léky. Psychologové mají široké uplatnění. Pod resort zdravotnictví spadají kliničtí psychologové a psychologové ve zdravotnictví, kteří mají odborné vzdělání v tomto oboru. Odvozené přídavné jméno je psychologický. Viz také psycho-, -ologie, psychiatrie a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz psychologie, psychologický apod.