Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Granulom je malá oblast zánětu. Jedná se o nakupení makrofágů, které je reakcí těla na chronický zánět. Granulomy často vznikají, když se imunitní systém snaží izolovat cizorodé látky, které jinak není schopen odstranit – například některé patogeny (včetně bakterií a plísní), ale i jiné materiály, jako jsou cizí tělesa, zbytky chirurgických stehů apod. Granulomy se často vyskytují v plicích, ale mohou se objevit i v jiných částech těla. Výskytem granulomů se vyznačuje sarkoidóza a některá infekční onemocnění, jako je například tuberkulóza. Granulomy jsou často nalezeny náhodně na rentgenovém snímku nebo při vyšetření jinou zobrazovací metodou. Granulomy jsou obvykle jsou benigní (nezhoubné). Pokud granulomy člověku nezpůsobují žádné potíže, obvykle nevyžadují ani léčbu.

Granulocyty jsou podskupinou bílých krvinek, které obsahují značné množství zřetelných granul („zrníček“). Granulocyty se dále dělí na neutrofily, eozinofily a bazofily. Obrázek: Tři typy granulocytů – zjednodušený nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také granula, -cyt, agranulocyty.

Granula jsou v doslovném překladu „zrnka“ či „zrníčka“, která se vyskytují uvnitř některých buněk (například v granulocytech, ale i jiných buňkách v lidském těle) a lze je pozorovat pod mikroskopem.

Lidská granulocytární anaplazmóza neboli HGA (zkratka pochází z anglického názvu human granulocytic anaplasmosis) je infekční onemocnění, jehož původcem je bakterie Anaplasma phagocytophilum. Infekci na člověka obvykle přenášejí klíšťata rodu Ixodes, tedy i klíště obecné (lat. Ixodes ricinus), které se běžně vyskytuje v České republice. Viz také Anaplasma phagocytophilum.