Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Srdeční glykosidy je označení pro léky odvozené od digitalisu. Jedná se o skupinu látek rostlinného původu, které se dříve často používaly k léčbě srdečního selhání.

Glykemie je koncentrace glukózy v krvi. Normální hodnota glykemie se pohybuje v rozmezí 4–7 mmol/l (nalačno). Vyšší hodnota se označuje jako hyperglykemie, nižší hodnota se označuje jako hypoglykemie. Glykemie je někdy lidově označována jako „krevní cukr“. Viz také -emie, hypoglykemie, hyperglykemie.

Postprandiální glykemie je hladina glukózy v krvi po jídle. Příliš vysoká hladina glukózy v krvi po jídle je jednoznačně významný faktor zvyšující riziko aterosklerózy u diabetiků i nediabetiků. Postprandiální glykemii lze cíleně snižovat konzumací potravin potravin s nižším glykemickým indexem, u diabetiků pak vhodnou léčbou diabetu. Viz také postprandiální, glykemie.

Hořčičné glykosidy je jiný název pro glukosinoláty.

Glycin je jedna z dvaceti základních aminokyselin, z nichž jsou tvořeny proteiny v lidském těle. Glycin (zkratka Gly pochází z anglického názvu glycine) se zároveň řadí mezi neesenciální aminokyseliny. Obrázek: Chemická struktura glycinu. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), vodíku (bílá), dusíku (modrofialová) a kyslíku (červená). (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také neesenciální aminokyseliny.

Glykogen je zásobní polysacharid, který je v lidském těle uložen zejména v játrech a ve svalech. Při nedostatku energie je glykogen odbouráván na glukózu. Viz také polysacharidy.

Glykosaminoglykany jsou polysacharidové postranní řetězce proteoglykanů složené z mnoha opakujících se disacharidových jednotek (> 100) obsahujících aminocukry, které zároveň nesou záporně nabitou postranní skupinu: buď karboxylovou (-COO–) nebo sulfátovou (-SO42–). Mezi nejčastěji se vyskytující glykosaminoglykany patří kyselina hyaluronová, chondroitinsulfát, dermatansulfát, keratansulfát a heparansulfát. Terminologická poznámka: Glykosaminoglykany byly dříve označovány jako mukopolysacharidy. Viz také proteoglykany.

Glykoproteiny jsou molekuly složené z proteinových a sacharidových řetězců, které se podílejí na mnoha různých procesech probíhajících v lidském organismu. Glykoproteiny se však vyskytují například i u virů (včetně SARS-CoV-2), kterým pomáhají pronikat do buněk hostitele. Jak již název napovídá, glykoproteiny jsou složeny z tzv. glykanů a proteinů. Glykany jsou oligosacharidové řetězce, které jsou v případě glykoproteinů napojeny na aminokyseliny tvořící daný protein. Glykoproteiny jsou strukturně velmi rozmanité a v lidském těle plní mnoho různých funkcí. Některé vytvářejí samotnou strukturu tkání (např. kolageny), jiné se podílejí na imunitě (např. imunoglobuliny). Součástí hlenu, který je vylučován do dýchacích cest a do trávicího traktu, jsou glykoproteiny označované jako muciny; ty účinně zadržují vodu, aby hlen mohl sloužit jako potřebné mazivo. Viz také proteiny, sacharidy.

Glykemický index (GI) je číslo, které vyjadřuje, jak rychle po konzumaci potraviny s obsahem sacharidů – ať již mono-, oligo- nebo polysacharidů – vzroste glykemie (hladina glukózy v krvi). Čím vyšší je glykemický index dané potraviny, tím rychleji po její konzumaci roste glykemie – a platí to samozřejmě i naopak (tj. u potravin s nízkým glykemickým indexem je nárůst glykemie pozvolný). Například po konzumaci sladkého pečiva hladina glukózy v krvi „vystřelí prudce vzhůru“, zatímco po konzumaci stejného množství sacharidů např. v ovesných vločkách je vzestup glykemie pozvolnější. U glykemického indexu se jako standard pro srovnání používá zvýšení glykemie po konzumaci čisté glukózy. Ta se dostává do krve nejrychleji, způsobí tedy největší „vlnu“ (schematicky znázorněno na obr. 1). Rychlost GI pro glukózu je proto nastavena na hodnotu 100. K této hodnotě se pak vztahují hodnoty zvýšení glykemie způsobené 50 g sacharidů obsažených v dané potravině. Například GI 50 znamená, že zvýšení hladiny glukózy v krvi vyvolané konzumací potraviny s obsahem 50 g sacharidů je o polovinu menší než v případě 50 g glukózy. Nicméně hodnota GI se vždy vztahuje na 50 g sacharidů obsažených v dané potravině a nezohledňuje složení celého jídla. Obrázek 1: Schematické znázornění měnící se glykemie (hladiny glukózy v krvi) v průběhu času po konzumaci potraviny s vysokým glykemickým indexem (znázorněno červeně) a nízkým glykemickým indexem (znázorněno modře). Potravina s vyšší hodnotou glykemického indexu (GI) způsobí větší výkyv glykemie než potravina s nižší hodnotou GI. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Obrázek 2: Schematické znázornění skupin potravin s nízkým (vlevo), středně vysokým (uprostřed) a vysokým (vpravo) glykemickým indexem. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také glykemie, glykemická nálož.

Glykemická nálož neboli GL (zkratka pochází z anglického názvu glycaemic load) je číslo, které vyjadřuje, jak konkrétní množství (např. jedna porce) potraviny se známým glykemickým indexem (GI) ovlivní změnu hladiny glukózy v krvi (tedy průběh glykemie). Glykemickou nálož lze vypočítat jako: GL = GI × obsah stravitelných sacharidů v porci potraviny (v gramech) / 100 Důležité je, že glykemická nálož – na rozdíl od glykemického indexu – zohledňuje množství zkonzumované potraviny (typicky jednu porci). Můžeme tak najít potraviny, které mají vysoký glykemický index a nízkou glykemickou nálož. Klasickým příkladem je meloun, neboť většinu jeho hmotnosti tvoří voda: ačkoli jeho glykemický index je vysoký (GI = 72), glykemická nálož je nízká (GL = 3,5), neboť 100 g melounu obsahuje přibližně jen 5 g sacharidů. Obrázek: Schematické znázornění skupin potravin s různě vysokými hodnotami glykemického indexu a glykemické nálože. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také glykemie, glykemický index.