Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Anaerobní znamená „bez kyslíku“ (O2). Příklady: anaerobní bakterie – přežívají a rostou tam, kde není kyslík; například se jim může dařit v lidské tkáni, která je poraněná a neproudí do ní krev bohatá na kyslík; anaerobní bakterie způsobují některá infekční onemocnění, jako je například tetanus; anaerobní metabolismus – odbourávání glukózy za nepřítomnosti kyslíku. Opakem anaerobního je aerobní.

Anaerobní metabolismus je typ látkové přeměny (metabolismu), při níž tělo vytváří energii odbouráváním sacharidů za nepřítomnosti kyslíku. Tento typ metabolismu je nastartován v případě, kdy plíce nedokážou do krevního oběhu dodávat dostatek kyslíku, aby pokryly požadavky svalů na energii. Tělo využívá anaerobní metabolismus obvykle pouze po krátké časové úseky, například při sprintu, zvedání těžkých břemen (včetně činek v posilovnách) apod. Když není v krevním oběhu dostatek kyslíku, glukóza se nemůže úplně rozložit na oxid uhličitý a vodu, jako je tomu v případě aerobního metabolismu. Místo toho vzniká kyselina mléčná, která se může hromadit ve svalech a způsobovat jejich dočasnou bolest po námaze. Viz také aerobní metabolismus, anaerobní, metabolismus.