Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Srdeční glykosidy je označení pro léky odvozené od digitalisu. Jedná se o skupinu látek rostlinného původu, které se dříve často používaly k léčbě srdečního selhání.

Glasgowská stupnice hloubky bezvědomí neboli GCS (zkratka pochází z anglického názvu Glasgow Coma Scale) je stupnice, kterou neurologové používají k rychlému a objektivnímu vyhodnocení pacientova stavu vědomí. Podle několika jednoduchých kritérií je vyhodnoceno skóre, které může nabývat hodnot od 3 (hluboké bezvědomí) až do 15 (plné vědomí). Viz také kvantitativní poruchy vědomí.

Glykemie je koncentrace glukózy v krvi. Normální hodnota glykemie se pohybuje v rozmezí 4–7 mmol/l (nalačno). Vyšší hodnota se označuje jako hyperglykemie, nižší hodnota se označuje jako hypoglykemie. Glykemie je někdy lidově označována jako „krevní cukr“. Viz také -emie, hypoglykemie, hyperglykemie.

Postprandiální glykemie je hladina glukózy v krvi po jídle. Příliš vysoká hladina glukózy v krvi po jídle je jednoznačně významný faktor zvyšující riziko aterosklerózy u diabetiků i nediabetiků. Postprandiální glykemii lze cíleně snižovat konzumací potravin potravin s nižším glykemickým indexem, u diabetiků pak vhodnou léčbou diabetu. Viz také postprandiální, glykemie.

Orální glukózový toleranční test neboli oGTT je zátěžový test, který se používá při diagnostice diabetu (včetně screeningového vyšetření těhotných žen, zda u nich není přítomen gestační diabetes mellitus). Vyšetřovaný člověk je požádán, aby vypil roztok glukózy, a po uplynutí určité doby je odebrán vzorek krve (někdy i vícekrát, v přesně stanovených intervalech), v němž je stanovena glykemie.

Glukokortikoidy jsou steroidní hormony, které řídí řadu důležitých fyziologických procesů v těle, mj. podporují glukoneogenezi. V lidském těle se přirozeně vyskytuje kortizol; jiné glukokortikoidy se používají jako léky (vždy na lékařský předpis). Viz také kortikosteroidy.

Glenohumerální kloub je odborný název pro ramenní kloub.

Gliové buňky je jiný název pro neuroglie. Viz také buňka.

Porušená glukózová tolerance, porucha glukózové tolerance neboli IGT (zkratka pochází z anglického názvu impaired glucose tolerance) znamená, že hladina glukózy v krvi (glykemie) je vyšší než normální hodnota, ale ne natolik, aby byla splněna diagnostická kritéria diabetu mellitu. Při poruše glukózové tolerance nicméně hrozí mnohem vyšší riziko vzniku cukrovky a srdečně-cévních onemocnění. Účinnou léčbou porušené glukózové tolerance lze předejít vzniku diabetu i snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Zcela zásadní význam pro léčbu IGT má zdravá a vyvážená strava. Mezi další způsoby, jak snížit zdravotní rizika, patří snížení hmotnosti (pokud má člověk nadváhu, a také pravidelná pohybová aktivita.

Glukagon je hormon, který se podílí na regulaci hladiny cukru (přesněji řečeno glukózy) v krvi. Glukagon vzniká v A-buňkách slinivky břišní, odkud je uvolňován do krevního oběhu. Úkolem glukagonu v lidském těle je zabránit přílišnému poklesu hladiny glukózy v krvi. Za tímto účelem působí glukagon na játra, a to hned několika způsoby: Stimuluje („povzbuzuje“) přeměnu glykogenu uloženého v játrech na glukózu, která se pak uvolňuje do krevního oběhu. Tento proces se nazývá glykogenolýza. Podporuje tvorbu glukózy z aminokyselin. Tento proces se nazývá glukoneogeneze. Snižuje spotřebu glukózy v játrech, aby se do krevního oběhu mohlo vylučovat co nejvíce glukózy (k udržení její hladiny v krvi). Glukagon kromě toho působí na tukovou tkáň, kde stimuluje odbourávání tuků; vznikající mastné kyseliny se pak uvolňují do krevního oběhu. Glukagon se řadí mezi peptidové hormony. Viz také hormony.