duševní bolest
Duševní bolest neboli psychická bolest je společným znakem duševní nepohody i duševního onemocnění. Duševní bolest je pojem, který se často používá k popisu intenzivního emočního utrpení nebo duševního trápení. Je to subjektivní zkušenost, která může být vyvolána širokou škálou situací včetně ztráty blízké osoby, rozchodu, odmítnutí, selhání, sociálního vyloučení nebo jiných životních událostí a okolností, kdy nejsou uspokojeny naše důležité duševní potřeby. Univerzální duševní potřeby nás všech jsou:
- potřeba být milováni, pochopeni a propojeni s ostatními,
- potřeba být respektováni, uznáváni, oceněni a potvrzeni,
- potřeba bezpečí a jistoty.
Duševní bolest se může projevovat jako stres, napětí, smutek, zoufalství, pocit prázdnoty, úzkost, beznaděj, ztráta radosti ze života, ztráta vitality, ale i pocit celkové fyzické nepohody, jako třeba při počínající chřipce.
- V kontextu duševní nepohody je duševní bolest často jedním z projevů. Může být reakcí na konkrétní stresující událost nebo situaci a je obvykle přechodná. Je to signál, že se nám nedostalo nebo nedostává něčeho pro nás velmi důležitého. I když jde o nepříjemný stav, v případě duševní nepohody obvykle najdeme způsoby, jak se s ní vypořádat. Není nám dobře, ale máme naději, že vše časem zvládneme a věříme, že máme dovednosti, jak to udělat.
- V kontextu duševního onemocnění může duševní bolest představovat hlubší a dlouhodobě přetrvávající pocit, který doprovází beznaděj – nevěříme, že to zvládneme a že si umíme pomoci. Může být známkou nebo součástí depresivní nebo úzkostné poruchy apod. V takových případech může duševní bolest výrazně a dlouhodobě ovlivňovat kvalitu života a vyžaduje odbornou léčbu, která může zahrnovat psychoterapii, farmakoterapii nebo v ideálním případě kombinaci obojího.
Rozpoznání, kdy psychická bolest překračuje běžnou úroveň duševní nepohody a stává se indikátorem duševního onemocnění, je klíčové pro zajištění vhodné pomoci.
Viz také duševní nepohoda, duševní onemocnění.