akutní horská nemoc
Akutní horská nemoc je soubor zdravotních obtíží, které mohou postihnout horolezce, turisty, lyžaře nebo cestovatele ve vysokých nadmořských výškách, obvykle nad 2500 m n. m.
Akutní horská nemoc je způsobena nižším tlakem vzduchu a sníženým obsahem kyslíku ve vzduchu. Čím rychleji člověk vystoupá do vysoké nadmořské výšky, tím je pravděpodobnější, že se u něj příznaky akutní horské nemoci objeví.
Nejlepším způsobem, jak předejít akutní horské nemoci, je stoupat postupně. Výstup do výšky 3000 m n. m. by měl ideálně trvat několik dní. Nad touto hranicí se doporučuje stoupat velmi pomalu – nejlépe tak, aby se nadmořská výška, ve které člověk přespává, nezvýšila o více než 300 až 500 metrů za noc.
Zvýšené riziko vzniku akutní horské nemoci hrozí, pokud člověk:
- běžně žije na úrovni moře nebo blízko ní, a příležitostně cestuje do vysoké nadmořské výšky,
- nemoc již někdy v minulosti prodělal,
- vystoupá příliš rychle,
- není na vyšší nadmořskou výšku aklimatizován,
- během probíhající aklimatizace konzumuje alkohol nebo jiné návykové látky,
- má zdravotní potíže se srdcem, nervovým systémem nebo plícemi.
Viz také akutní.