Aby byl pohyb zdraví prospěšný, musí být splněny určité podmínky. Správná kombinace tělesných aktivit udržuje „v chodu“ všechny pohybové schopnosti lidského těla. Ať už fyzická aktivita vyžaduje spíše vytrvalost nebo spíše sílu, důležitá je i správná dávka pohybu, aby cvičení mělo zamýšlený účinek.
Pravidelný pohyb je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak si udržet a zlepšit zdraví – bez ohledu na věk, pohlaví nebo tělesná omezení. V podstatě každá pohybová aktivita je zdraví prospěšná. Důležité je, abychom se hýbali pravidelně a netrávili příliš dlouhou dobu vsedě. Lidé, kteří se hýbou velmi málo, udělají hodně pro své zdraví, pokud se začnou hýbat více a hlavně pravidelně. Ještě větší pozitivní vliv na zdraví má pohyb, který je do určité míry namáhavý.
Pro mnoho lidí je nejsilnější motivací k tělesné aktivitě samotná radost z pohybu. Velmi často je však cílem zlepšení fyzické kondice nebo tělesného vzhledu. Někdo klade důraz na dobrou kondici, někdo si chce „jen“ zlepšit náladu, někdo chce posilovat svaly a někdo chce být třeba úspěšný ve sportovní soutěži. Správně nastavený trénink pomáhá dosáhnout individuálních cílů, ať již jsou jakékoli.
Odborníci z Německé společnosti pro sportovní medicínu a prevenci (DGSP) sestavili deset pravidel pro zdravé sportování, jejichž cílem je předcházení rizikům a zlepšení tělesné i duševní pohody při cvičení.
Lidské tělo je od přírody uzpůsobeno k pohybu. Příliš rychle si však zvykáme na život bez pohybu. Nedostatek pohybu z dlouhodobého hlediska vede k mnoha různým onemocněním. Naopak pravidelný pohyb v každodenním životě má pozitivní vliv na naše zdraví a kvalitu života. Příkladem je aktivní mobilita: do práce, do školy nebo i jinam se můžeme pokusit dopravit silou vlastních svalů, nikoli autem. Tím nejen prospíváme svému zdraví, ale také chráníme životní prostředí: nejen kvůli zplodinám ve výfukových plynech, ale i kvůli oxidu uhličitému, který ve spalovacích motorech vzniká ve velkém množství (a tím přispívá ke změně klimatu).
Starého psa novým kouskům nenaučíš – nebo jen obtížně. To platí jak pro matematiku a jazyky, tak pro tělesné dovednosti. Pokud děti mají málo pohybu v dětství, může to mít negativní vliv na jejich pohybové chování v dospělosti. Lidé, kteří pravidelně sportovali již v dětství, v tom obvykle s potěšením pokračují i v dospělosti. Děti navíc často napodobují chování svých rodičů; ti by proto měli jít příkladem i v oblasti pohybové aktivity.
V případě závislosti na sportu jsou sport a pohyb středem zájmu takto postiženého člověka, a mají obzvláště vysokou prioritu. „Závisláci na sportu“ někdy trénují brzy ráno, uprostřed noci nebo dokonce tajně. Ačkoli sport je pro ně „jen“ koníčkem, někdy cvičí i několik hodin denně. Nutkání sportovat prakticky přebírá kontrolu nad jejich životem. Přátelé a známí „závisláků“ často obdivují jejich zdánlivě železnou disciplínu; někdy však nemusí postřehnout, že sportovec je na pohybu až nezdravě závislý.