Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Životní situace
  • Rady pacientům
  • Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky
  • Aktuální: Úhrada léků, příspěvek zdravotní pojišťovny

Úhrada léků, příspěvek zdravotní pojišťovny

Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky
Autor: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP)

Na některé léky pacientovi přispívá nebo ho plně hradí jeho zdravotní pojišťovna, některé si platí v plné výši sám. Proč tomu tak je?

Zákon stanovil, že léčivé přípravky, které nejsou vázány na lékařský předpis (tedy jsou volně prodejné), nemohou být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Existuje pouze několik výjimek. Na volně prodejné léky tedy zdravotní pojišťovny pacientovi nepřispívají – pacient si je platí sám. Taková léčiva je možné uvést na trh ihned po registraci. Cenu si výrobce určuje sám, stejně tak distributoři i lékárny u těchto léčiv mohou požadovat libovolnou obchodní přirážku. Cena podléhá pouze konkurenčnímu boji v rámci hospodářské soutěže.

Léčiva z kategorie vázaných na lékařský předpis (recept) nejsou automaticky hrazena zdravotními pojišťovnami. I v rámci této kategorie totiž existují případy, kdy zákon zakazuje, aby se ze zdravotního pojištění hradila. Ze zdravotního pojištění se totiž nehradí například podpůrné a doplňkové léčivé přípravky, antikoncepce, léky na potenci a jiné.

Pokud léčivý přípravek nespadá do kategorií, které vylučují úhradu ze zdravotního pojištění, může jeho výrobce podat žádost o jeho částečnou nebo celkovou úhradu. O tom, v jaké výši bude pacientovi na lék přispíváno a za jakých podmínek, rozhoduje SÚKL ve správním řízení.

V současné době je, formálně vzato, jen na výrobci, zda se rozhodne požádat o to, aby byl jeho lék zcela či částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Výrobce léku nemusí podat žádost o úhradu ani u léku, který by jinak podle zákona mohl úhradu získat. Může hned po registraci uvést lék na trh, ale pacienti by pak v lékárně platili plnou cenu. Ta by musela pokrýt nejen cenu, za kterou lék na trh výrobce dodal, ale i obchodní přirážky distributorů a lékárny. Přitom by žádné z těchto položek nebyly regulovány. Cena by se tvořila volně.

Ve skutečnosti jsou výrobci motivováni k tomu, aby žádost o úhradu svého léku podali. U léčiv, která nemají alternativu (generické kopie), by sice nehrozilo, že by pacienti kupovali jiný lék, ale cena by byla s největší pravděpodobností tak vysoká, že by si ji skoro nikdo nemohl dovolit platit. Aby výrobce zajistil dostupnost léčiva, snaží se dosáhnout toho, aby pacient doplácel co nejméně a aby co největší část ceny zaplatila zdravotní pojišťovna. U léčiv, která alternativu mají, je situace o to markantnější. Pokud konkurenti mají zajištěnu úhradu ze zdravotního pojištění, je nezbytné, aby i nově vstupující lék byl ze zdravotního pojištění hrazen, jinak by pacienti logicky vyžadovali pouze lék s úhradou.

Výrobce je tedy z mnoha důvodů nucen podat žádost o úhradu svého léku z veřejného zdravotního pojištění. S tím však zákon spojuje další okolnost. V situaci, kdy má být lék plně nebo částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, zákon vyžaduje, aby podléhal regulaci ceny, a to na všech úrovních – u výrobce, distributorů i lékáren. Znamená to tedy, že nikdo z tohoto dodavatelského řetězce si nemůže cenu stanovit libovolně, ale podléhá určitým omezením.

Předpisy a procesy, které upravují tvorbu ceny na všech úrovních distribučního řetězce (od výrobce, přes distributory až po lékárny), nazýváme cenovou regulací. Předpisy a procesy, které upravují tvorbu úhrady z veřejného zdravotního pojištění, včetně stanovení výše úhrady i podmínek, za jakých bude lék hrazen, nazýváme úhradovou regulací. Cenová i úhradová regulace se částečně prolínají. Obě regulace jsou upraveny ve společném zákoně, používají podobné mechanismy a jsou realizovány podobným administrativním procesem. Přesto jsou ve svých jednotlivostech samostatné, neboť ve svém důsledku směřují k regulaci jiných subjektů.

Cenová regulace logicky směřuje vůči dodavatelům léčiv a upravuje postup, jakým mají limitovat tvorbu ceny, za kterou budou lék prodávat. Úhradová regulace mnohem komplexnější. Nesměřuje vůči dodavatelům léčiv, ale zakládá veřejnoprávní nárok pacienta získat hrazený lék, pakliže splňuje podmínky pro jeho úhradu. Přitom svými mechanismy dopadá na celou řadu vztahů, nejen mezi pacientem a jeho zdravotní pojišťovnou, ale také mezi zdravotní pojišťovnou a předepisujícím lékařem nebo poskytovatelem zdravotních služeb, či mezi zdravotní pojišťovnou a výrobcem léku nebo vydávající lékárnou.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Průvodce zdravotním systémem

Hrazená a nehrazená zdravotní péče: co je a co není hrazeno, kdy se doplácí?

Základní rozsah hrazené zdravotní péče je uveden v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním p...

Práva pacienta

Právo na poskytnutí zdravotní služby bez úhrady

Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanoví, v jakých případech má pacient právo na zdravotní s...

Léčivé přípravky a zdravotn...

Doplatek na léky

Rozdíl mezi cenou léčivého přípravku a úhradou z veřejného zdravotního pojištění platí pacient ve...

Léčivé přípravky a zdravotn...

Použití neregistrovaných léčivých přípravků

Ošetřující lékař může v rámci poskytování zdravotních služeb jednotlivým pacientům za účelem posk...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 04.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI