Kategorizace prací
Kategorizace prací je zvláštní nástroj, který v České republice slouží k prevenci nemocí z povolání. Zákoník práce [1] říká, že je každý zaměstnavatel povinen vyhledávat nebezpečí, která v sobě pracovní proces skrývá, zjišťovat jeho příčiny a zdroje a na základě zjištění vyhodnotit rizika. Práce se podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a podle jejich rizikovosti pro zdraví zařazují do čtyř kategorií. Práce zařazené do kategorie třetí a čtvrté se označují za rizikové. Za rizikové se označují i některé práce z kategorie druhé, o nichž tak rozhodl orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis (kategorie 2R).
Definici jednotlivých kategorií práce podává vyhláška č. 432/2003 Sb. [2] Ta stanovuje podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
Podle § 3 této vyhlášky jsou jednotlivé kategorie prací definovány takto:
- kategorie první – práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví
- kategorie druhá – práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců
- kategorie třetí – práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice fyzických osob, které práci vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a proto je pro zajištění ochrany zdraví osob nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se opakovaně vyskytují nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací
- kategorie čtvrtá – práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.
Příloha vyhlášky definuje kritéria kategorizace prací pro 13 rizikových faktorů: prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, neionizující záření, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.
Od rizikovosti a zdravotní náročnosti vykonávaných prací se také odvíjí rozsah pracovnělékařských služeb poskytovaných zaměstnancům včetně frekvence a obsahu pracovnělékařských prohlídek, což stanovuje vyhláška č. 79/2013 Sb. [3]
Registr kategorizace prací
Od roku 2002 orgány ochrany veřejného zdraví vkládají údaje o kategorizaci prací do Registru kategorizace prací [4], který se průběžně aktualizuje. Umožňuje sledovat počty osob vystavených jednotlivým rizikovým faktorům práce v úrovních závažnosti odpovídajících kategoriím 2, 2R, 3 a 4.
V systému KaPr je možné počty exponovaných osob analyzovat podle jednotlivých rizikových faktorů, podle kódu odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE, kódu zaměstnání CZ-ISCO, kódu NUTS provozovny na úrovni krajů a okresů a podle velikosti podniku (počtu zaměstnanců) v třídění podle kódů OECD, to vše v rozlišení podle pohlaví.
Související odkazy
- Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
- Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
- Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
- Registr kategorizace prací (KaPr) (odkaz vede na web uzis.cz)
