Diagnóza
Již existující ICHS je u žen diagnostikována obvykle až po delší době než u mužů, především proto, že srdeční katetrizace (ať již k potvrzení, nebo k vyloučení onemocnění) se u žen provádí významně později. Příznaky onemocnění, jako je například angina pectoris, jsou totiž u žen často atypické. Pro lékaře, který pacientku vyšetřuje, proto často není snadné toto onemocnění rozpoznat a odpovídajícím způsobem léčit. Například typický příznak „bolest u srdce a na hrudi“ se u žen s významnou ICHS vyskytuje méně často než u mužů. I proto trvá u žen s významnou ICHS často déle, než je choroba správně diagnostikována a než se jim dostane odpovídající léčby.
Dalším problémem je, že výsledky tzv. neinvazivních vyšetření v diagnostice ICHS (např. ergometrie) jsou u žen méně spolehlivé. V každém případě to znamená, že u žen je potřeba přemýšlet o ICHS jako o možné příčině problémů i v případě atypických příznaků a provést vhodná vyšetření raději dříve než později.
Rizikové faktory
Rizikové faktory se u žen a u mužů prakticky neliší, jedná se především o:
- genetickou predispozici,
- věk,
- poruchy metabolismu lipidů (dyslipidemii),
- diabetes mellitus,
- kouření,
- vysoký krevní tlak,
- nadváhu.
U žen, zvláště pak po 35. roce věku, je rizikovým faktorem pro rozvoj ICHS také kombinace kouření a užívání antikoncepčních pilulek.
Význam jednotlivých rizikových faktorů se však u mužů a u žen liší. Diabetes například u žen zvyšuje riziko rozvoje ICHS významně více než u mužů.
Výchozí zdravotní stav
Výchozí zdravotní stav je při infarktu u žen typicky méně příznivý než u mužů. V průměru jsou ženy v okamžiku infarktu asi o deset let starší, a mají tak často i další (chronická) onemocnění, jako jsou diabetes mellitus, vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu lipidů nebo obezita. Tato kombinace sama o sobě zvyšuje pravděpodobnost (smrtelných) komplikací spojených s infarktem. Pokud je akutní infarkt léčen trombolýzou, ta vede u žen (také v souvislosti s dalšími rizikovými faktory) k častějším komplikacím než u mužů.
