Závažnost onemocnění závisí na tom, které cévy jsou zúženy a jaká je míra tohoto zúžení. ICHS může vyvolávat různé obtíže, ale může se vyskytovat v chronické podobě i bez jasných příznaků a pacient si po dlouhou dobu nemusí být vědom žádných problémů. Při silném zúžení cév se mohou objevit příznaky, které jsou podobné infarktu, ale během 20 minut v klidu úplně odezní. Takovéto záchvaty se nazývají angina pectoris.
Pokud se u pacienta jedná o první záchvat anginy pectoris nebo pokud se časem zvyšuje závažnost, trvání a frekvence záchvatů, označuje se takovýto stav jako nestabilní angina pectoris nebo předinfarktový stav.
Samotný infarkt myokardu je závažnější forma ICHS než nestabilní angina pectoris, neboť při něm dochází k odumírání buněk srdečního svalu. Prvotní příznaky nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu se nicméně v prvních fázích prakticky neliší, proto se používá až do stanovení finální diagnózy pojem akutní koronární syndrom.
Čím je ICHS způsobena?
ICHS je následkem zúžení ve věnčitých tepnách, a to především vlivem aterosklerózy. Ateroskleróza, známá také jako kornatění tepen, se projevuje tvrdnutím tepen, ztrátou jejich pružnosti, ztlušťováním cévní stěny a zužováním průtočné části tepen. Všechny tyto problémy jsou důsledkem ukládání tzv. aterosklerotických plátů (usazenin tuků, které vyvolávají zánětlivou reakci a dochází tak k usazování dalších buněk a látek, včetně např. bílých krvinek). Tyto pláty postupně snižují průtok cévami a mohou cévy nakonec téměř nebo úplně zablokovat. Následkem je špatné zásobení tkáně za zúženým místem kyslíkem a živinami, což se v případě srdce projevuje zvláště při zvýšené námaze.
Riziko aterosklerózy, a tím i souvisejících onemocnění, je zvýšeno následujícími faktory:
- vysoká hladina cholesterolu (neboli hypercholesterolemie), konkrétně celkový cholesterol a LDL-cholesterol, riziko významně zvyšuje, zatímco HDL-cholesterol má naopak ochrannou funkci a riziko snižuje;
- hypertenze zvyšuje riziko již od hodnot tlaku 130/85 mmHg a s dalším zvyšováním krevního tlaku riziko dále lineárně stoupá (bližší informace naleznete v kategorii Hypertenze);
- diabetes mellitus zvyšuje riziko ukládání aterosklerotických plátů, a tím i nebezpečí zužování cév, 4–6×;
- genetické predispozice jsou rovněž rizikovým faktorem aterosklerózy: při rodinné anamnéze kardiovaskulárních onemocnění (např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo náhlá srdeční smrt u nejbližších přímých příbuzných, jako jsou rodiče nebo sourozenci) je riziko aterosklerózy zvýšené;
- věk a pohlaví hrají také důležitou roli: riziko je vyšší u mužů a u obou pohlaví roste s věkem (u mužů již od nižšího věku, u žen o něco později – od přechodu, odborným názvem klimakterium);
- zvýšená srážlivost krve (tedy zvýšená náchylnost ke vzniku krevních sraženin, např. u hyperfibrinogenemie) je důležitým faktorem, který se může vyvinout například v rámci jiných onemocnění, jako jsou infekce či nádory, nebo při silné nadváze;
- kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů: riziko stoupá s intenzitou kouření a s počtem let, po která pacient kouřil;
- nadváha a nedostatek pohybu.
Prevencí ICHS je zdravý životní styl
S výjimkou genetické predispozice, věku a pohlaví je možné všechny rizikové faktory pozitivně ovlivnit vhodnými preventivními opatřeními. Cílem těchto opatření je především prevence nebo zpomalení rozvoje aterosklerózy. Nejdůležitějšími z nich jsou snížení vysokého krevního tlaku a vysoké koncentrace krevních lipidů (dyslipidemie), účinná kontrola hladiny cukru v krvi a změna životního stylu. Především se doporučují následující opatření, která přímo souvisejí spojená s životním stylem:
- jíst vyváženou stravu – riziko ischemické choroby srdeční významně snižuje „středomořská“ kuchyně s pravidelnou konzumací ovoce, salátů, zeleniny, olivového oleje a ryb spojená s mírnou konzumací vína,
- předcházet nadváze (případně ji snížit),
- mít dostatek pohybu,
- alkohol pít jen v omezeném množství,
- nekouřit.
