Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Jiná onemocnění kardiovaskulárního systému
  • Aktuální: Ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční

Jiná onemocnění kardiovaskulárního systému
Autor: gesundheit.gv.at

Ischemická choroba srdeční je souhrnný termín pro všechna onemocnění, která jsou spojena s nedostatkem kyslíku v důsledku zúžených věnčitých tepen. K těmto onemocněním patří angina pectoris, nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt.

Závažnost onemocnění závisí na tom, které cévy jsou zúženy a jaká je míra tohoto zúžení. ICHS může vyvolávat různé obtíže, ale může se vyskytovat v chronické podobě i bez jasných příznaků a pacient si po dlouhou dobu nemusí být vědom žádných problémů. Při silném zúžení cév se mohou objevit příznaky, které jsou podobné infarktu, ale během 20 minut v klidu úplně odezní. Takovéto záchvaty se nazývají angina pectoris.

Pokud se u pacienta jedná o první záchvat anginy pectoris nebo pokud se časem zvyšuje závažnost, trvání a frekvence záchvatů, označuje se takovýto stav jako nestabilní angina pectoris nebo předinfarktový stav.

Samotný infarkt myokardu je závažnější forma ICHS než nestabilní angina pectoris, neboť při něm dochází k odumírání buněk srdečního svalu. Prvotní příznaky nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu se nicméně v prvních fázích prakticky neliší, proto se používá až do stanovení finální diagnózy pojem akutní koronární syndrom.

Čím je ICHS způsobena?

ICHS je následkem zúžení ve věnčitých tepnách, a to především vlivem aterosklerózy. Ateroskleróza, známá také jako kornatění tepen, se projevuje tvrdnutím tepen, ztrátou jejich pružnosti, ztlušťováním cévní stěny a zužováním průtočné části tepen. Všechny tyto problémy jsou důsledkem ukládání tzv. aterosklerotických plátů (usazenin tuků, které vyvolávají zánětlivou reakci a dochází tak k usazování dalších buněk a látek, včetně např. bílých krvinek). Tyto pláty postupně snižují průtok cévami a mohou cévy nakonec téměř nebo úplně zablokovat. Následkem je špatné zásobení tkáně za zúženým místem kyslíkem a živinami, což se v případě srdce projevuje zvláště při zvýšené námaze.

Riziko aterosklerózy, a tím i souvisejících onemocnění, je zvýšeno následujícími faktory:

  • vysoká hladina cholesterolu (neboli hypercholesterolemie), konkrétně celkový cholesterol a LDL-cholesterol, riziko významně zvyšuje, zatímco HDL-cholesterol má naopak ochrannou funkci a riziko snižuje;
  • hypertenze zvyšuje riziko již od hodnot tlaku 130/85 mmHg a s dalším zvyšováním krevního tlaku riziko dále lineárně stoupá (bližší informace naleznete v kategorii Hypertenze);
  • diabetes mellitus zvyšuje riziko ukládání aterosklerotických plátů, a tím i nebezpečí zužování cév, 4–6×;
  • genetické predispozice jsou rovněž rizikovým faktorem aterosklerózy: při rodinné anamnéze kardiovaskulárních onemocnění (např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo náhlá srdeční smrt u nejbližších přímých příbuzných, jako jsou rodiče nebo sourozenci) je riziko aterosklerózy zvýšené;
  • věk a pohlaví hrají také důležitou roli: riziko je vyšší u mužů a u obou pohlaví roste s věkem (u mužů již od nižšího věku, u žen o něco později – od přechodu, odborným názvem klimakterium);
  • zvýšená srážlivost krve (tedy zvýšená náchylnost ke vzniku krevních sraženin, např. u hyperfibrinogenemie) je důležitým faktorem, který se může vyvinout například v rámci jiných onemocnění, jako jsou infekce či nádory, nebo při silné nadváze;
  • kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů: riziko stoupá s intenzitou kouření a s počtem let, po která pacient kouřil;
  • nadváha a nedostatek pohybu.

Prevencí ICHS je zdravý životní styl

S výjimkou genetické predispozice, věku a pohlaví je možné všechny rizikové faktory pozitivně ovlivnit vhodnými preventivními opatřeními. Cílem těchto opatření je především prevence nebo zpomalení rozvoje aterosklerózy. Nejdůležitějšími z nich jsou snížení vysokého krevního tlaku a vysoké koncentrace krevních lipidů (dyslipidemie), účinná kontrola hladiny cukru v krvi a změna životního stylu. Především se doporučují následující opatření, která přímo souvisejí spojená s životním stylem:

  • jíst vyváženou stravu – riziko ischemické choroby srdeční významně snižuje „středomořská“ kuchyně s pravidelnou konzumací ovoce, salátů, zeleniny, olivového oleje a ryb spojená s mírnou konzumací vína,
  • předcházet nadváze (případně ji snížit),
  • mít dostatek pohybu,
  • alkohol pít jen v omezeném množství,
  • nekouřit.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Krevní oběh

Srdce: struktura a funkce

Srdce je sval velikosti pěsti. Bije přibližně 80× za minutu, což za 80 let života činí více než 3...

Onemocnění tepen

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK)

Hlavní příčinou ICHDK je ateroskleróza a jako u všech onemocnění, která mají tuto příčinu, je mož...

Jiná onemocnění kardiovasku...

Ischemická choroba srdeční: rozdíly mezi muži a ženami

Ischemická choroba srdeční (ICHS) se u žen projevuje v průměru o deset let později než u mužů. Př...

Infarkt myokardu a angina p...

Angina pectoris: diagnóza a léčba

Cílem léčby anginy pectoris je zmírnit její příznaky a předcházet infarktu. Včasná diagnóza je dů...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI