Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nespecifická bolest dolní části zad neboli NSLBP (zkratka pochází z anglického názvu non-specific low back pain) je chronická bolest pociťovaná v dolní části zad, u níž nelze nalézt jednoznačnou příčinu, jako je např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod. Viz také nespecifický, bolest zad, primární chronická bolest.

Bolest v dolní části zad je velmi častou příčinou návštěvy ordinace praktického lékaře; může se jednat o vyhřezlé meziobratlové disky, záněty obratlů, degenerativní změny kloubů, osteoporózu, nádorový proces nebo přenesené bolesti ze stěny břišní a orgánů dutiny břišní (zánět ledvin, menstruační potíže). Náhlý vznik silné bolesti poukazuje na úraz (vyhřeznutí disku, zlomenina), pozvolnější nástup (hodiny) svědčí spíš pro mechanickou příčinu (statické a dynamické přetížení svalů a vazů, poruchy dynamických stereotypů při sezení, chůzi). Postupný rozvoj, nepřítomnost zjevné příčiny a sklon k chronicitě je podezřelý ze závažného postižení kostního systému, např. osteoporózou nebo nádorem. Vyzařování bolesti do dolních končetin nebo jejich zhoršení při kašli je typické pro kořenové dráždění nervových svazků. Mechanická bolest se typicky zhoršuje při pohybu, zánětlivá bolest se pohybem mírně zlepšuje, může např. obtěžovat v noci. Ve většině případů se jedná o svalové potíže, které odezní spontánně nebo za pomoci léků, režimových opatření nebo krátkodobé rehabilitace. Mají ovšem tendenci se vracet a pak vyžadují systematický přístup, s přispěním neurologa, ortopeda a rehabilitačního lékaře. Viz také bolest.

Zadní komora oční (lat. camera posterior bulbi) je prostor uvnitř oka, který je vyplněný komorovou tekutinou a nachází se za duhovkou. Zadní komora oční je důležitou strukturou, která se podílí na tvorbě a proudění komorové tekutiny. Komorová tekutina je produkována epitelem řasnatého tělíska a je vylučována právě do zadní komory, odkud proudí přes zornici do přední komory oční. Viz také přední komora oční.

Zadní lalok hypofýzy je jiný název pro neurohypofýzu. Viz také lalok, hypofýza.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Viz podrážděné oko.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.

Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha je jedna ze somatoformních poruch. Postiženého sužují chronické a silné bolesti, jejichž příčinu však není možné objasnit. V těchto případech se většinou časem ukáže, že původcem bolesti je psychická a sociální zátěž. Viz také porucha.

Primární chronická bolest je bolest, která přetrvává déle než tři měsíce, je spojena s významným emočním strádáním nebo funkční poruchou, a nelze ji vysvětlit jiným chronickým onemocněním. Příklady bolestivých stavů, které spadají do této kategorie bolesti, jsou fibromyalgie, komplexní regionální bolestivý syndrom, chronická migréna, dráždivý tračník či nespecifická bolest dolní části zad. Viz také chronická bolest, sekundární chronická bolest.

Bolesti hlavy jsou velmi běžným příznakem v populaci; během jednoho roku pocítí bolest hlavy asi 90 % lidí. Většina příčin bolestí hlavy je banálního původu a bolesti spontánně odezní. Pokud se pacienti svěří lékaři s bolestí hlavy, lékaře zajímá dynamika nástupu, doba trvání, intenzita, frekvence, charakter a lokalizace, vyvolávací moment, úlevový manévr, potíže ve dne a v noci. Důležité jsou průvodní příznaky jako horečka nebo zvracení. Akutně vzniklá, nesnesitelná bolest hlavy je důvodem pro ošetření rychlou záchrannou pomocí a následné podrobné vyšetření. Chronické a opakující se bolesti hlavy představují největší skupinu bolestí hlavy. Lékař rozhodne, zda je potřeba specializované vyšetření, např. neurologem, s lumbální punkcí, výpočetní tomografií (CT) či magnetickou rezonancí (MRI). Viz také bolest.