Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bolesti hlavy jsou velmi běžným příznakem v populaci; během jednoho roku pocítí bolest hlavy asi 90 % lidí. Většina příčin bolestí hlavy je banálního původu a bolesti spontánně odezní. Pokud se pacienti svěří lékaři s bolestí hlavy, lékaře zajímá dynamika nástupu, doba trvání, intenzita, frekvence, charakter a lokalizace, vyvolávací moment, úlevový manévr, potíže ve dne a v noci. Důležité jsou průvodní příznaky jako horečka nebo zvracení. Akutně vzniklá, nesnesitelná bolest hlavy je důvodem pro ošetření rychlou záchrannou pomocí a následné podrobné vyšetření. Chronické a opakující se bolesti hlavy představují největší skupinu bolestí hlavy. Lékař rozhodne, zda je potřeba specializované vyšetření, např. neurologem, s lumbální punkcí, výpočetní tomografií (CT) či magnetickou rezonancí (MRI). Viz také bolest.

Hlavní proud kouře je tabákový kouř, který vydechují kuřáci. Hlavní proud kouře je jednou z forem kouře z druhé ruky. Obsahuje nejen nikotin, ale i mnoho škodlivých chemických látek, které způsobují mj. různé typy rakoviny. Vdechování hlavního proudu kouře zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic i jiných typů zhoubných nádorů a dalších zdravotních problémů, například kardiovaskulárních a plicních onemocnění. Viz také tabák, kouření, vedlejší proud kouře.

Hlavové nervy neboli kraniální nervy jsou nervy, které párově vystupují přímo z mozku (na rozdíl od míšních nervů, které vystupují z různých úseků míchy). Hlavových nervů je 12 párů, procházejí různými otvory v lebce a jsou číslovány od I do XII. Konkrétně to jsou (každý nerv se vyskytuje v páru, zde jsou však pro přehlednost všechny názvy uvedeny v jednotném čísle): I. hlavový nerv neboli čichový nerv, II. hlavový nerv neboli zrakový nerv, III. hlavový nerv neboli okohybný nerv, IV. hlavový nerv neboli kladkový nerv, V. hlavový nerv neboli trojklanný nerv, VI. hlavový nerv neboli odtahující nerv, VII. hlavový nerv neboli lícní nerv, VIII. hlavový nerv neboli vestibulokochleární nerv, IX. hlavový nerv neboli jazykohltanový nerv, X. hlavový nerv neboli bloudivý nerv, XI. hlavový nerv neboli přídatný nerv, XII. hlavový nerv neboli podjazykový nerv. Hlavové nervy jsou součástí periferního nervového systému. Obrázek: Hlavové nervy vycházejí přímo z mozku, na rozdíl od míšních nervů. Znázorněna jsou pouze místa, kudy hlavové nervy vycházejí z mozku, nikoli celé nervy. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nervy, míšní nervy.

Hlava slinivky břišní (lat. caput pancreatis) je nejširší část slinivky břišní. Hlava slinivky břišní se nachází v těsné blízkosti dvanáctníku, který ji téměř celou obtáčí. Na hlavu slinivy břišní bezprostředně navazuje tělo slinivky břišní. Viz také slinivka břišní.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Viz podrážděné oko.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.

Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha je jedna ze somatoformních poruch. Postiženého sužují chronické a silné bolesti, jejichž příčinu však není možné objasnit. V těchto případech se většinou časem ukáže, že původcem bolesti je psychická a sociální zátěž. Viz také porucha.

Primární chronická bolest je bolest, která přetrvává déle než tři měsíce, je spojena s významným emočním strádáním nebo funkční poruchou, a nelze ji vysvětlit jiným chronickým onemocněním. Příklady bolestivých stavů, které spadají do této kategorie bolesti, jsou fibromyalgie, komplexní regionální bolestivý syndrom, chronická migréna, dráždivý tračník či nespecifická bolest dolní části zad. Viz také chronická bolest, sekundární chronická bolest.

Nespecifická bolest dolní části zad neboli NSLBP (zkratka pochází z anglického názvu non-specific low back pain) je chronická bolest pociťovaná v dolní části zad, u níž nelze nalézt jednoznačnou příčinu, jako je např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod. Viz také nespecifický, bolest zad, primární chronická bolest.