biologická dostupnost

Biologická dostupnost neboli biodostupnost (angl. bioavailability) je pojem používaný ve farmakologii a vyjadřuje procentuální podíl (%) podaného léčiva, které se dostane do systémového oběhu. Z této definice vyplývá, že při intravenózním podání léčiva je jeho biologická dostupnost 100 %. Je-li však léčivo podáváno jinými cestami než intravenózně, je jeho biologická dostupnost obecně nižší (např. proto, že ne všechen lék se stačí vstřebat z trávicího traktu, část léčiva je metabolicky odbourána ještě předtím, než se dostane do zamýšleného místa účinku apod.).