kolektivní imunita

Kolektivní imunita je stav, kdy konkrétní skupina lidí má imunitu vůči nějakému infekčnímu onemocnění, ať už tato imunita byla získána přirozenou cestou (tzn. nákazou skutečným onemocněním) nebo navozena uměle (zejména očkováním). Výše uvedená skupina lidí může být různě velká: od menšího kolektivu (např. pracovníci na infekčním oddělení nějaké nemocnice) přes větší skupiny populace (např. obyvatelstvo zasažené povodněmi a následně naočkované proti žloutence typu A) až k desítkám či stovkám milionů lidí (např. obyvatelstvo nějaké země).

Kolektivní imunita se obvykle se vyjadřuje jako procento osob, které jsou v dané populaci imunní vůči sledovanému onemocnění. Pro některá infekční onemocnění jsou stanoveny hypotetické hodnoty, které jsou považovány za dostatečné na to, aby se zabránilo šíření konkrétní nákazy v populaci (např. 95 % u spalniček, 80% až 85 % u černého kašle). Poklesne-li procento očkovaných pod tuto hodnotu (třeba kvůli dezinformační kampani odpůrců očkování), může se onemocnění v populaci znovu šířit.

Viz také imunita.