klinický logoped

Klinický logoped je oprávněn samostatně zajišťovat specializovanou péči o děti a dospělé s poruchami a vadami komunikačního procesu:

• provádí logopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro další léčebnou činnost a výsledky postupuje dalším odborníkům,
• provádí léčbu a rehabilitaci všech poruch a vad řeči, sluchu a hlasu dětí a dospělých,
• provádí logopedickou prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení kvalitního vývoje komunikačních dovedností,
• školí zdravotnické pracovníky v rehabilitačních postupech při poškození centrálního nervového systému,
• odborně vede logopedy ve specializační přípravě,
• provádí poradenskou činnost v oblasti péče o zdravý vývoj řeči,
• provádí konziliární a posudkovou činnost,
• přednáší na vysokých školách v oborech, které se dotýkají poruch komunikace.

Do doby získání specializované způsobilosti (atestační zkoušky) vykonává logoped uvedené činnosti pouze pod odborným dohledem školitele (rovněž klinického logopeda, avšak již atestovaného). Povinně absolvuje praxi na akreditovaných pracovištích a účastní se základních, inovačních a specializačních kurzů, které jsou pořádány IPVZ nebo odbornými společnostmi (AKL ČR, ČLS JEP apod.). Práce klinického logopeda se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

Stručně řečeno se klinický logoped od logopeda ve zdravotnictví liší tím, že:

• klinický logoped již získal specializovanou způsobilost (tj. složil atestační zkoušku a má dokončené vzdělání),
• logoped ve zdravotnictví rovněž pracuje v oboru klinické logopedie, absolvoval stejnojmenný kurz, který ho opravňuje pracovat ve zdravotnictví, ale je teprve v přípravě na atestační zkoušku.

Viz také klinický, logopedie, logoped ve zdravotnictví.