I pitná voda může být zdrojem různých rizik. V kategorii se dozvíte, jaká konkrétní rizika hrozí, jaké jsou hygienické požadavky na bezpečnost vody, jaké jsou požadavky na teplou vodu a kdo za kvalitu vod nese odpovědnost. Důležité je znát i nebezpečí hrozící při koupání ve volné přírodě a například také jaké jsou hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata.
Teplá voda, ačkoliv je vyráběna z vody pitné, se za pitnou vodu nepovažuje, i když by měla být zdravotně nezávadná. Tomu odpovídají rozdílné požadavky (ukazatele, případně limity) pro kvalitu teplé a pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, i dříve používaný termín teplá užitková voda.
Pitná voda (PV) je něco, bez čeho si svůj život neumíme představit. Její konzumace je zdraví prospěšná, má význam pro správnou hydrataci organismu, a spolu s ní jsou doplňovány rozpuštěné minerální látky, vápník, hořčík, fluoridy, jod a další prvky, které se z vody v mnoha případech vstřebávají lépe než z potravy. Nicméně může představovat i jisté zdravotní riziko, jelikož může být zdrojem či cestou přenosu infekčního agens (rizika mikrobiologická a biologická), nebo může obsahovat různé chemické látky (rizika chemická a radiologická).
Nevhodná kvalita pitné nebo teplé vody může ohrozit lidské zdraví akutním nebo chronickým způsobem. Na této stránce se lze dozvědět, jaká konkrétní rizika z těchto vod hrozí, jaké jsou hygienické požadavky na bezpečnost těchto vod, jaké jsou senzorické nároky kladené v současnosti na pitnou vodu, kde je možno získat informace o kvalitě vody a jaký je podíl odpovědnosti spotřebitele na dodávce nezávadné vody, ať už je mu voda dodávána z veřejného vodovodu nebo je odkázán na vlastní studnu.
Při koupání ve volné přírodě na nás číhá řada nebezpečí. Pokud jsme si jich vědomi, můžeme se jim z větší části vyhnout.
Kurzy plavání batolat byly ojediněle pořádány již v 80. letech, ovšem až na počátku 90. let se začaly na komerčním základě šířit do různých měst ČR. Jelikož do té doby měly dle provozního řádu bazénů obvykle přístup do bazénu až děti od tří let, bylo třeba začít po hygienické stránce řešit i tuto problematiku. V současné době je ošetřena vyhláškou MZ č. 238/2011 Sb. v platném znění, která upravuje hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata (§ 22 a přílohy č. 8 a 10 k citované vyhlášce).
Koupání není pouze činnost zdraví prospěšná, ale představuje pro koupající se osoby určité riziko. Ve vodě bazénů a koupališť se mohou vyskytnout různé patogenní mikroorganismy (bakterie, viry, plísně, kvasinky, prvoci) a široké spektrum chemických látek, především vedlejších produktů dezinfekce. Zdrojem mikrobiální i chemické kontaminace je v prvé řadě člověk, proto je třeba vědět, jakým způsobem se v těchto zařízeních chovat, aby byla zdravotní rizika minimalizována.
Koupání ve volné přírodě je činnost zdraví prospěšná, nikoli však úplně bez rizika. V přírodních nádržích mohou být koupající se lidé ohroženi toxiny sinic, cerkáriovou dermatitidou nebo pro člověka patogenními mikroorganismy. Vždy je však nutné pamatovat na to, že největší nebezpečí při koupání nepředstavuje kvalita vody, ale nedisciplinovanost a přeceňování vlastních schopností, z čehož pramení vážné úrazy nebo utonutí. Přesto, že se kontrole koupacích vod a informování veřejnosti věnuje velká pozornost, je dobré umět nebezpečí, která mohou být s touto aktivitou spojena, rozpoznat a ochránit tak sebe i své blízké.
Informace pro veřejnost o způsobu a podmínkách převařování pitné vody z veřejného i individuálního zásobování za účelem její dezinfekce.
Informace pro veřejnost, kdy je a kdy není potřeba vodu v domácnosti upravovat a jak postupovat při případné koupi a provozu vodního filtru, upozornění na klamavé prakticky prodejců. (PDF soubor na webu szu.cz, 361 kB)
Při povodních může být individuální zdroj pitné vody (studna) viditelně postižen, pokud hladina záplavové vody dosáhne zhlaví studny nebo se dokonce přes něj přelije, ale k ovlivnění kvality vody může v některých případech dojít i v případech, že zhlaví studny je zcela netknuté a povodňová vlna ke studni zdaleka nedosahuje. Vše záleží na propustnosti podloží.
Více než milion obyvatel ČR není zásobován pitnou vodou z veřejných vodovodů, ale z vlastní domovní studny. Další miliony využívají vlastní studny na chatách a chalupách během víkendů a dovolených. Mít vlastní studnu je výhoda: voda je vždy čerstvá a nemusí se za ni platit. Má to však také svá „ale“. Není-li o studnu pečováno, nemusí být levným zdrojem dobré vody, ale zdrojem starostí a zdravotního rizika.