Pokud tělu dlouhodobě dodáváme více (nebo naopak méně) energie, než kolik jí spotřebuje, časem se objeví nadváha (nebo v opačném případě podváha). Ve vyspělých zemích je mnohem častější přejídání, a tedy nadváha. Podváha se ve vyspělých zemích vyskytuje především u dívek a žen, které v touze po štíhlé postavě nadměrně hubnou, a také u starých lidí, u nichž je nejčastější příčinou nedostatečného energetického příjmu špatný duševní nebo tělesný stav.
Na vzniku nadváhy nebo obezity se může podílet celá řada faktorů. Často jsou to nesprávné stravovací návyky, případně některé psychologické aspekty, jako je stravování ve stresu. Obezita může souviset rovněž s některými onemocněními (např. s poruchami štítné žlázy) a genetickými faktory.
Nejlepší prevencí proti nadváze nebo obezitě je vyvážená strava a pravidelný pohyb. Rozmezí normální hmotnosti, tzn. hodnota BMI mezi 18,5 a 25, ponechává široký prostor pro osobní preference. Obecně platí, že předejít nadváze a obezitě lze dodržováním zásad zdravého životního stylu, kde hlavní roli hraje pravidelná tělesná aktivita společně s vyváženou a pestrou stravou.
Nevyvážená strava může vést k nadváze a obezitě nejen u dospělých, ale i u dětí a dospívajících. Děti s nadváhou mají dlouhodobě vyšší riziko různých onemocnění. Negativní důsledky pro zdraví jsou u nich v podstatě stejné jako u dospělých [1]. Děti s nadváhou jsou navíc více ohroženy psychosociálními problémy [2]. Udržování zdravé váhy v dětství zvyšuje šance na zachování normální váhy i v pozdějším věku.
Metabolický syndrom je označení pro stav, kdy se u člověka současně vyskytuje několik konkrétních onemocnění nebo příznaků. Těmi jsou zejména nadváha až obezita, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina glukózy v krvi (hyperglykemie) a zvýšená hladina krevních lipidů, konkrétně cholesterolu nebo triglyceridů (dyslipidemie). Na vzniku metabolického syndromu se podílejí různé faktory, zvláště pak nedostatek tělesné aktivity, stres, kouření a pití alkoholu.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace má podváhu (tedy BMI nižší než 18,5) přibližně pět procent světové populace. Celosvětově je hlavní příčinou nedostatek potravin. Ve střední Evropě je však situace jiná a postiženy jsou především ženy mladší 50 let. Tento jev lze částečně vysvětlit některými onemocněními (např. hypertyreózou), které jsou v tomto věku u žen častější. Nicméně důležitou roli stále hraje idealizovaná představa štíhlé dívčí postavy, kterou si dnešní společnost „žádá“.
Nadváha může mít celou řadu příčin. Důležitou roli hrají stravovací a pohybové návyky: nadváha vzniká v případě, že tělu dlouhodobě dodáváme více energie, než kolik skutečně potřebuje – tedy při tzv. pozitivní energetické bilanci. Přebytečná energie se pak ukládá ve formě tělesného tuku.