První roky života dítěte jsou pro správný vývoj zraku zcela zásadní. Objeví-li se nějaké odchylky od správného vývoje, např. v souvislosti s vadným postavením očí (šilhání), je zapotřebí léčit je co nejdříve. V opačném případě se potíže mohou zhoršovat a přerůst třeba až do tupozrakosti. Zanedbaný vývoj zraku v prvních letech života se dá v budoucnu dohnat jen těžko nebo vůbec.
Tupozrakost (amblyopie) vzniká v prvních letech života, její příčiny jsou rozmanité. Nejčastěji ji způsobuje refrakční vada oka (většinou dalekozrakost, někdy astigmatismus), jindy šilhání, případně některá jiná onemocnění oka. Pro vývoj zraku obecně, zrakové ostrosti a trojrozměrného vidění je nejdůležitějších prvních sedm let života. Není-li tupozrakost léčena včas, hrozí dítěti riziko celoživotních následků.
U šilhání (strabismu) se jedná o vadné postavení jednoho oka nebo obou očí. V některých případech je odchylka zřetelně viditelná na první pohled, jindy je pro laika rozeznatelná jen stěží nebo vůbec (tzv. mikrostrabismus). V každém případě je však nezbytné, aby léčba šilhání byla zahájena již v útlém věku. První roky života jsou pro správný vývoj zraku velmi důležité: rozvíjí a upevňuje se samotný proces vidění, zraková ostrost, prostorové vidění apod. Pokud se při vývoji zraku objeví nějaká vada a její léčba není zahájena včas, může být časem již pozdě na její úplnou nápravu; jinými slovy hrozí nebezpečí celoživotního poškození zraku.