Jaké jsou typy testů na COVID-19 a jak se od sebe liší? Nakolik jsou testy spolehlivé a co může ovlivnit kvalitu výsledku? Jakým způsobem probíhá odběr u jednotlivých typů testů? Co dělat v případě, že test vyjde pozitivní? Odpovědi a další informace, které se týkají daného tématu, naleznete v uvedených zdrojích.
Více v kategorii COVID-19
Články na NZIP
-
Alergická kontaktní dermatitida: diagnóza a léčba
Při alergické kontaktní dermatitidě je kůže zarudlá a svědí v místě, kde se dostala do přímého kontaktu se spouštěčem(alergenem). Zpočátku se objevují puchýřky, které mohou mokvat a vytvářet strupy. Postižené navíc trápí svědění. Při diagnostice pomáhají kožní testy, protože alergickou vyrážku nelze vždy jednoznačně rozpoznat podle jejího vzhledu.
-
Alergie na plísně: diagnóza
Vzhledem k tomu, že spory plísní jsou primárně vdechovány, příznaky se obvykle projevují v dýchacích cestách a jsou velmi podobné příznakům senné rýmy. Může se tak objevit vazomotorická rýma [1] nebo ucpaný nos, kašel, šimrání v nose až záchvaty kýchání, ale i svědění, zarudnutí a slzení očí. V závislosti na typu plísně se příznaky mohou objevovat celoročně (je-li zdroj alergenu převážně v interiéru) nebo sezónně (pokud se zdroj alergenu vyskytuje převážně venku).
-
Alergie: diagnóza
Diagnostika alergie slouží k identifikaci spouštěcích alergenů. Alergik by se pak měl snažit rozpoznaným alergenům vyhýbat, je-li to alespoň trochu možné. Mezi nejčastější alergeny se řadí prachoví roztoči, kočičí a psí srst, pyl a plísně. U určitých alergií, jako je např. alergie na pyl nebo na hmyzí bodnutí, existuje možnost specifické pokračovací léčby. Pacientům s prokázanou alergií může lékař vystavit průkaz alergika, kde jsou zaznamenány relevantní alergeny.
-
Lékové alergie (alergie na léky)
Léky jsou při léčbě nemocí nepostradatelné. V zásadě však každý lék může mít i nežádoucí účinky. Řadí se mezi ně vedlejší účinky, nesnášenlivost (intolerance) a alergie.
Doporučené zdroje
-
Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu
Přejít na externí zdrojV České republice funguje Národní program screeningu kolorektálního karcinomu od roku 2000. Do programu jsou zahrnuty osoby starší 50 let, kterým je v rámci preventivní péče nabízen kvalitativní guajakový nebo imunochemický test na okultní krvácení do stolice (TOKS). V roce 2013 došlo k útlumu guajakových testů a od roku 2014 jsou dominantně využívány testy imunochemické (FIT). V současnosti však není adekvátně definován typ použitého FIT testu s vhodným poměrem senzitivity a specificity pro detekci kolorektální neoplázie. Pilotní projekt optimalizace stávajícího screeningu kolorektálního karcinomu ověří realizovatelnost a nákladovou efektivitu plošného zavedení jednotného validovaného kvantitativního imunochemického testu na okultní krvácení do stolice (qFIT).
-
Důvody, proč se lidé starší 80 let nechávají očkovat proti COVID-19
Přejít na externí zdrojPoslechněte si názory několika seniorů, kteří s očkováním proti COVID-19 neváhali a co je k tomu vedlo.
-
Jak a kde se testovat na COVID-19
Přejít na externí zdrojWebové stránky ministerstva zdravotnictví nabízejí průvodce testováním na onemocnění COVID-19. Návštěvníci zde najdou přehled testů, aktuální informace o testování a jak probíhá, a také interaktivní seznam zapojených odběrových míst i s případnou volnou kapacitou.Antigenní testy jsou nyní zdarma dostupné lidem se zdravotním pojištěním v ČR jednou za tři dny. Podmínkou zároveň je, aby zájemce neprodělal onemocnění COVID-19 v předchozích 90 dnech.
-
Aktuální informace o novém koronaviru a onemocnění COVID-19
Přejít na externí zdrojV souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav systematicky monitorují situaci a jsou v úzkém spojení jak s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), tak i s experty ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Ministerstvo zdravotnictví dále připravilo pro občany i pro zdravotníky souhrnné informace, které jsou průběžně aktualizovány.