Celiakie

Příčinou tzv. celiakie (někdy nazývané netropická sprue) je přecitlivělost (hypersenzitivní reakce) na lepek neboli gluten. Onemocnění odhalí klinické projevy, histologický nález a zejména laboratorní protilátky. Slovo celiakie pochází z řeckého slova koiliakos – trpící střevními obtížemi.

Nesnášenlivost lepku má některé rysy alergie i autoimunitního onemocnění. Pokud se nesnášenlivost lepku objeví již v dětství, mluvíme o celiakii. U dospělých je toto onemocnění někdy označováno i jako netropická sprue. Ve střevech postiženého člověka se odehrává přemrštěná imunitní reakce na lepek, která vede k chronickému zánětu a následně k poškození střevní sliznice, zvláště pak v oblasti dvanáctníku. K nesnášenlivosti lepku může mít člověk genetickou predispozici, která ovlivňuje nejen riziko vzniku onemocnění, ale i individuální závažnost klinického obrazu, a také věk, kdy se onemocnění rozvine.

V lidské stravě se nachází přibližně 170 různých zdrojů alergenů. Mezi poměrně časté potravinové alergie se řadí alergie na slepičí vejce, ryby, celer a sójové boby. Obzvláště důležitá je přesná diagnostika u odborníka na alergologii, aby se předešlo případným život ohrožujícím alergickým reakcím, ale zároveň i neopodstatněnému vynechávání některých potravin a tím i nedostatku některých živin, pokud by se člověk snažil o „sebediagnostiku“. Pro lidi trpící alergií na konkrétní složky potravin je mimořádně důležité označování alergenních přísad (viz článek Povinné označování potravin obsahujících alergeny).

Alergii na mléko je nutné odlišovat od intolerance laktózy: zatímco u intolerance způsobuje potíže určitý druh sacharidu (konkrétně laktóza), u alergie jsou problematické určité proteiny, které jsou obsaženy v mléce. Alergie na mléko je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky.