Důležité je zvolit vhodné oblečení – dlouhé kalhoty a pevná kotníková obuv. Hadi neslyší, ale dobře vnímají otřesy půdy – proto je vhodné co nejvíce dupat! Nesbírejte dřevo po setmění a nesahejte do děr, kam není vidět. Nesedejte si na předem nezkontrolovaná místa. Zmije je schopná uštknout na polovinu délky těla – bezpečná vzdálenost od hada je více než 2 metry.
Jak se takové uštknutí může projevovat?
V místě uštknutí se může objevit otok, bolestivost a pozvolný vznik hematomu s následnými změnami barvy kůže. Maximum účinku nastupuje za 48–72 hodin (bývají zduřelé lymfatické uzliny). Místní příznaky ustupují za 3–4 dny, v těžších případech za týden.
Prvními celkovými příznaky jsou nauzea, zvracení, pocení, žízeň, kolikovité bolesti břicha, průjem. V těžkých případech se může objevit edém a bronchospasmus, dušnost, poruchy vědomí, renální insuficience (ledvinná nedostatečnost), hypotenze (nízký tlak krve), oběhové a srdeční selhání.
Jed zmije obecné má zkříženou reaktivitu s jedem blanokřídlých. Lidé alergičtí na štípnutí včelou, vosou nebo sršněm jsou s velkou pravděpodobností alergičtí i na zmijí jed!
Co máme dělat, pokud k uštknutí dojde?
První pomoc představuje psychické a fyzické zklidnění uštknutého. Omezte zbytečný pohyb – končetinu znehybněte a šetrně chlaďte. Ránu nerozřezávejte, nevysávejte ani nezaškrcujte. Nepodávejte alkohol ani kofeinové nápoje, které zrychlují krevní oběh! Vždy vyhledejte lékařskou pomoc, u dětí volejte raději zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155).
Pro dospělé jedince není uštknutí ohrožující na životě (množství sušiny jedu 15 mg představuje 60 % smrtelné dávky pro dospělého). Navíc při obranném kousnutí vypouští had pouze jednu třetinu!
Při intoxikaci je vhodné konzultovat toxikologické centrum Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. U dítěte i dospělého je doporučována hospitalizace (na odd. JIP) a terapie dle klinických příznaků. Při léčbě se podávají antihistaminika a kortikosteroidy. Podání antiséra vzhledem k relativně velkému riziku nežádoucích účinků podléhá indikačním kritériím [1].
Související odkazy
- Zvadová Z., Nejedlá M., Janata H., Filipová V., Mrázová K.: Prevence úrazů a otrav u dětí a dospívajících. Státní zdravotní ústav, Praha 2018. (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 21.2 MB)
