Jaké jsou příčiny chlopenních vad?
Mezi příčiny chlopenních vad se řadí:
- dědičnost – některé vzácné formy chlopenních vad musí být léčeny již v kojeneckém věku; u jiných se však rozpoznatelné projevy onemocnění ukážou až v dospělosti;
- akutní revmatická horečka;
- infekce – např. bakteriální zánět srdečních chlopní (nejčastěji způsobený streptokoky nebo stafylokoky);
- některá onemocnění srdce, jako např. infarkt myokardu;
- zranění v oblasti hrudního koše;
- věkem podmíněné opotřebení a kalcifikace (ukládání vápníku) na chlopních.
Chlopenní vady mohou být různorodé. Může se jednat o:
- zúžení (stenózu), kdy se chlopeň dostatečně neotevírá, důsledkem čehož je nedostatečný průtok krve daným místem,
- netěsnost (nedomykavost, insuficience), kdy se chlopeň dostatečně neuzavírá a v důsledku netěsnosti krev proniká zpátky do předchozího prostoru (teče tedy opačným směrem a dochází k tzv. regurgitaci),
- kombinované chlopenní vady, při nichž je chlopeň zároveň zúžená a netěsná,
- nádory na chlopních, které však jsou velmi vzácné.
Nejčastějšími vadami jsou u starších lidí stenóza aortální chlopně a bez ohledu na věk pak netěsnost (nedomykavost) mitrální chlopně.
Jaké mohou být příznaky chlopenních vad?
Chlopenní vady často po dlouhou dobu nezpůsobují žádné znatelné problémy. Příznaky se obvykle objevují až tehdy, když v srdci již nastaly výrazné změny a je oslabeno. Mohou se lišit v závislosti na typu poruchy. Typickými příznaky jsou pokles fyzické výkonnosti, srdeční arytmie, dušnost, závratě, krátké mdloby (synkopy) a bolesti na hrudi (zejména při fyzické námaze). V rozšířených srdečních dutinách, kde může krev po delší dobu stagnovat (při srdečním stahu je v důsledku poruchy vypuzena jen část krve), může docházet k tvorbě krevních sraženin (trombů), které mohou být krví unášeny dále a způsobit např. cévní mozkovou příhodu.
Stenóza srdečních chlopní
Při stenóze (zúžení) se srdeční chlopeň nemůže dostatečně otevřít. Krev se hromadí před zúžením a dlouhodobým tlakem se tak postupně rozšiřuje postižená srdeční dutina (síně nebo komora) před chlopní. Jedná se o rozšíření trvalé.
- Stenóza aortální chlopně: Zúžena je chlopeň mezi levou komorou a aortou, což často nastává kvůli kalcifikaci (usazování materiálu podobného aterosklerotickému plaku). K tomuto procesu tedy dochází nejčastěji u starších lidí. Jeho důsledkem je, že srdce do tělního oběhu nedokáže přes zúžené místo vhánět dostatek krve. Musí proto vykonávat namáhavější práci, díky tomu jeho stěny zesílí a po mnoho let tak dokážou stenózu aortální chlopně vyrovnávat. Pokud však již kompenzace není dostatečná (například vlivem slábnutí srdce) a rychlost průtoku klesne na přibližně čtvrtinu normálního objemu krve, mohou se objevit některé z následujících příznaků: pocit tlaku na hrudi nebo bolest na hrudi (angina pectoris), dušnost při fyzické námaze, snadná únava, závratě či náhlá ztráta vědomí (zejména při námaze), případně dokonce embolie (např. vlivem utržení části kalcifikovaného plátu, který se usadil na chlopni).
- Stenóza mitrální chlopně: Zúžena je chlopeň mezi levou síní a levou komorou, obvykle v důsledku dříve prodělané streptokokové infekce nebo revmatické horečky. Čerpací kapacita srdce je snížená a krev teče zpět do plic (když se levá síň stáhne, za normálních okolností by všechnu krev vehnala do levé komory; pokud však přes zúžení projde jen část, zbytek je vytlačen zpět směrem k plicím). To zpočátku vede k dušnosti při fyzické námaze nebo při ležení na rovné podložce a ke kašli v noci. Postižení mají často zarudlé tváře a namodralé či bledé rty. Levá síň je přetížena, což vede k srdečním arytmiím (extrasystoly, případně rychlé bušení srdce nebo zcela nepravidelný srdeční rytmus), později často vzniká i trvalá fibrilace síní.
Nedomykavost srdečních chlopní
Chlopeň se dostatečně neuzavírá a krev tak skrze ni může téci zpátky do síně nebo komory, z níž byla krátce předtím vypuzena. Srdeční dutina, do které krev zpětně proniká, je proto přetěžována. Srdce se nejprve snaží toto dodatečné zatížení kompenzovat, často se mu to po dlouhou dobu i daří. Jakmile to však již není možné, nastává srdeční selhání. To se často projevuje dušností při námaze, snadnou unavitelností, sníženým výkonem a pocitem tlaku na hrudi či bolestí na hrudi (angina pectoris).
- Nedomykavost mitrální chlopně: Při této vadě netěsní chlopeň mezi levou síní a levou komorou. Mezi možné příčiny patří infekce, prasklinky přídržného aparátu chlopně (šlašinky), infarkt nebo výrazný prolaps mitrální chlopně (chlopeň je prověšená a již se řádně neuzavírá).
- Nedomykavost aortální chlopně: Netěsnost vzniká na chlopni mezi levou komorou, která vhání krev do těla, a aortou. Nejčastěji je tato vada následkem dříve prodělané revmatické horečky nebo infekce streptokoky. Může však v případě infekce (nejčastěji stafylokokové) vzniknout rychle a během několika dnů až týdnů přímo vyústit v život ohrožující poškození chlopně. V takových případech bývá nutný okamžitý chirurgický zákrok.
Související odkazy
- Chlopenní srdeční vady (odkaz vede na web ikem.cz)
