Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Při srdečním selhání se mohou vyskytnout následující příznaky:
- silnější zadýchávání nebo dušnost, která se nejprve objevuje pouze při námaze, později i při běžných činnostech jako chůze, případně i v klidu,
- kašel, případně sípání, zvláště vleže,
- přibírání na váze,
- oteklé kotníky,
- snížená fyzická výkonnost a výdrž, silná únava a vyčerpání,
- závratě, točení hlavy, poruchy soustředění a paměti,
- bolesti na hrudi, bušení srdce nebo rychlý tep,
- nechutenství, pocit plnosti,
- zvýšené močení během noci.
U mnoha postižených se k výše popsaným problémům přidávají deprese, které se vyvíjejí v důsledku omezení každodenního života vlivem špatného zdravotního stavu.
Srdeční selhání je vážný chronický stav, který se časem zhoršuje. Průběh a progrese onemocnění jsou špatně předvídatelné a u každé postižené osoby jsou jiné, např. v závislosti na příčinách srdečního selhání i na dodržování životosprávy. Jak nemoc postupuje, příznaky se zhoršují a pacienti musí být častěji hospitalizováni.
Symptomatická závažnost srdečního selhání je podle americké „New York Heart Association“ (NYHA) rozdělena do čtyř tříd. Klasifikace se provádí na základě příznaků jako dušnost, celkové vyčerpání či bušení srdce v klidu nebo při různé intenzitě zátěže.
- Třída NYHA I: Postižení mohou vykonávat každodenní aktivity bez omezení.
- Třída NYHA II: Mírné omezení fyzické aktivity. Postižení v klidu necítí žádné obtíže, ale každodenní fyzická aktivita vede k nadměrné dušnosti, bušení srdce nebo celkovému vyčerpání.
- Třída NYHA III: Výrazné omezení fyzické aktivity. Postižení se v klidu cítí dobře, ale k nadměrné dušnosti, bušení srdce nebo celkovému vyčerpání vede i malá fyzická aktivita.
- Třída NYHA IV: Sebemenší fyzická aktivita vede k obtížím nebo jejich zhoršení.
Jak se stanoví diagnóza?
Včasná diagnóza je důležitá pro zahájení cílené terapie vedoucí ke zpomalení progrese (rozvoje) onemocnění. Při rozhovoru (odebrání anamnézy) lékař zjistí, zda existuje podezření na srdeční selhání, případně zda pacient trpí onemocněními, které by k srdečnímu selhání mohly vést. Poté následuje důkladné fyzikální vyšetření a vyšetření na elektrokardiografu (EKG). Jsou-li všechna tato vyšetření normální, srdeční selhání je velmi nepravděpodobné. Pokud se při vyšetření odhalí abnormality, dalším doporučeným krokem je odebrání vzorku krve k určení krevní hladiny natriuretického peptidu. Když je tato hodnota normální, lze srdeční selhání vyloučit. Pokud je zvýšená, je třeba provést ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie), které může podezření na srdeční selhání potvrdit. Při tomto vyšetření lze zjistit i možné příčiny srdečního selhání a stanoví se také ejekční frakce levé komory, na jejímž základě se srdeční selhání klasifikuje na HFrEF (se sníženou ejekční frakcí, nejtěžší selhání), HFmrEF (se středně sníženou ejekční frakcí) nebo HFpEF (se zachovanou ejekční frakcí, nejméně závažné).
Mezi doplňková vyšetření, která je u některých pacientů vhodné pro diagnostiku srdečního selhání provést, patří např. rentgen srdce a plic, testy plicních funkcí, zátěžové testy, magnetická rezonance srdce, koronarografie, metody nukleární medicíny (scintigrafie), výpočetní tomografie (CT) nebo biopsie srdečního svalu.
Na koho se mohu obrátit?
Co nejrychleji se obraťte na svého praktického lékaře v případě, že poprvé zaznamenáte následující příznaky nebo (pokud se již léčíte se srdečním selháním) když zaznamenáte jejich zhoršení:
- dušnost při zátěži nebo vleže,
- náhlé zvýšení hmotnosti (více než dva kilogramy za tři dny),
- otoky (edémy), především kotníků nebo obecně dolních končetin,
- snížená fyzická výdrž při běžných činnostech,
- pocity závratě nebo zatmění před očima při vstávání,
- náhlé zrychlení pulsu nebo bušení srdce (palpitace),
- několikaminutový nepravidelný srdeční rytmus,
- bolesti nebo pocit tíhy na hrudi,
- horečka (nad 38,5 °C),
- vodnatý průjem,
- zvracení,
- kašel přetrvávající navzdory užívání odpovídajících léků,
- když musíte na židli sedět vzpřímeně, aby se vám lépe dýchalo,
- když v noci nemůžete spát na rovné matraci a potřebujete pod hlavu několik polštářů (více než obvykle).
Záchrannou službu volejte v případě, že se objeví následující potíže:
- silná dušnost,
- rachocení na hrudníku nebo bublavé dýchání,
- zrychlený tep při dušnosti,
- náhle nastupující silné bolesti na hrudi,
- přetrvávající silné závratě, které neustanou po usednutí nebo dokonce vedou k mdlobám,
- když můžete dýchat pouze při vzpřímeném sedu.
Do chvíle, než dorazí lékař, by měl pacient zůstat v klidové poloze, ve vzpřímeném sedu.
Související odkazy
- Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Srdeční selhání (odkaz vede na web ikem.cz)
- Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Akutní srdeční selhání (odkaz vede na web ikem.cz)
