Pokud je srdeční sval poškozen (ať už jakýmkoliv mechanismem), není schopen dodávat tělu potřebné množství krve. Srdce se pak snaží tuto slabost různými způsoby kompenzovat: může docházet ke zvýšení srdeční frekvence (tachykardie), zvětšení velikosti srdce (dilatace srdce) nebo zesílení srdečního svalu. Tyto mechanismy sice krátkodobě situaci vyřeší, ale srdce, které je již tak nemocné, přetěžují a v dlouhodobém horizontu vedou k jeho dalšímu poškození a oslabení. Stav srdce se tak dále zhoršuje.
Jaké jsou příčiny srdečního selhání?
K srdečnímu selhání může vést celá řada onemocnění, která poškozují srdeční sval. Nejčastějšími a nejdůležitějšími příčinami jsou:
- onemocnění věnčitých tepen (ischemická choroba srdeční, především infarkt myokardu),
- dlouhodobě vysoký krevní tlak,
- diabetes mellitus,
- záněty srdečního svalu (myokarditidy), především virového původu,
- poškození srdečního svalu prostřednictvím chemoterapie, radioterapie nebo dlouhodobého nadužívání alkoholu či užívání drog,
- srdeční arytmie, především s příliš rychlým pulsem, např. při fibrilaci síní,
- chlopenní vady (nedochází k dostatečnému uzavírání chlopní nebo jsou chlopně příliš úzké),
- genetické nebo rodinné predispozice k onemocněním srdečního svalu,
- vrozené srdeční vady, které mohou vést k srdečnímu selhání i u mladých lidí,
- jiné, vzácnější, příčiny.
Dalšími rizikovými faktory pro rozvoj srdečního selhání jsou např. selhání ledvin, vysoká hladina cholesterolu, strava s vysokým obsahem tuku, nadváha, nedostatek pohybu a kouření.
Jak lze srdečnímu selhání předcházet?
Pro prevenci srdečního selhání je třeba rychle a účinně léčit jeho nejčastější příčiny – ischemickou chorobu srdeční, vysoký krevní tlak a cukrovku. Zásadní je také změna životního stylu. Především se doporučuje:
- vyvážená strava,
- předcházení nebo omezení nadváhy,
- pravidelný pohyb,
- jen střídmá nebo žádná konzumace alkoholu,
- nekouřit.
Jaké jsou typy srdečního selhání?
Srdeční selhání lze klasifikovat podle různých kritérií. Nejdůležitější klasifikace jsou založeny na příčině, průběhu (akutní versus chronická), závažnosti omezení výkonnosti a ejekční frakci.
Dělení podle průběhu
Hlavními typy jsou akutní a chronické srdeční selhání:
Akutní srdeční selhání se vyvíjí rychle, někdy náhle, a příznaky jsou od začátku výrazné. Jedná se o život ohrožující stav vyžadující okamžité lékařské vyšetření a léčbu. Proto je při akutním srdečním selhání obvykle nutná hospitalizace. Akutní srdeční selhání může být způsobeno nově vzniklým problémem, který však při včasném lékařském zásahu může být úspěšně léčitelný. Mezi takové problémy patří např. náhlé silné zvýšení krevního tlaku, infarkt myokardu, srdeční arytmie, plicní embolie, nebo zhoršení chronického srdečního selhání. V posledním případě se používá termín dekompenzace; nejčastější příčinou je nedostatečné užívání léků na srdeční selhání, užívání léků nevhodných při srdečním selhání, infekce nebo nově vzniklá fibrilace síní.
O chronickém srdečním selhání mluvíme v případě, že srdeční selhání trvá již tři měsíce nebo déle. Zpočátku se může vyvinout bez významných příznaků, přičemž se však pomalu zhoršují srdeční funkce až do okamžiku, kdy se u pacienta náhle objeví akutní srdeční selhání. V takové situaci musí být postižený obvykle urgentně hospitalizován. Příznaky se však mohou začít projevovat také pomalu a zákeřně v průběhu dnů, měsíců nebo dokonce let. V takovém případě se obvykle pacient nejprve obrátí na svého praktického lékaře, který jej pak odešle na specializované pracoviště.
Dělení podle postižené strany srdce
Srdeční selhání se klasifikuje podle postižené strany srdce na levostranné, pravostranné nebo oboustranné (celkové) srdeční selhání:
Levostranné srdečné selhání: Levá strana srdce vhání krev okysličenou v plicích do tělního oběhu. Pokud nefunguje dostatečně, je tělo nedostatečně zásobené. Zpočátku se toto nedostatečné zásobení projevuje pouze při zvýšených nárocích (při fyzické zátěži), ale v pokročilém stadiu již i v klidu. Mezi důsledky levostranného selhávání patří snížený výkon, závratě, dušnost a nízký krevní tlak. Zároveň dochází k městnání (hromadění) krve v plicích. To má za následek filtrování tekutiny přes cévní stěny ven a hromadění „vody“ na plicích (plicní edém), spojený se zvyšováním dušnosti.
Pravostranné srdeční selhání: Pravá strana srdce přijímá odkysličenou krev z těla (z orgánů, svalů a dalších tkání), a vhání ji do plic k novému okysličení. Při pravostranném srdečním selhání způsobuje městnání krve v tělním oběhu hromadění tekutiny ve tkáních, především v nohou, hrudníku, v břišní dutině a játrech. Často si pacient všimne, že pásek, který byl ještě nedávno pohodlný, náhle tlačí, nebo jsou mu náhle těsné boty. Podobně může městnání krve v břiše způsobit pocit plnosti nebo ztrátu chuti k jídlu.
Oboustranné srdeční selhání: Jsou postiženy obě strany srdce. Postižení mohou zároveň pociťovat obtíže spojené s pravo- i levostranným selháváním.
Související odkazy
- Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Srdeční selhání (odkaz vede na web ikem.cz)
