Jaké existují formy onemocnění?
Přestože není možné vždy přesně klasifikovat formu onemocnění, neboť přechody mezi formami mohou být plynulé a mohou se tak vyskytovat i hraniční formy, obecně rozlišujeme dvě velké skupiny onemocnění srdečního svalu:
- Zánětlivá onemocnění srdečního svalu (myokarditidy): Mohou být způsobeny infekcemi nebo neinfekčními spouštěči, jako jsou jiná onemocnění nebo určité toxiny. V některých případech se myokarditida vyskytuje bez zjevné příčiny, v takovém případě se nazývá idiopatická.
- Nezánětlivé změny srdečního svalu (kardiomyopatie): Mohou být buď dědičné, nebo způsobené infekcemi, metabolickými poruchami nebo různými toxiny (např. alkohol, případně určité léky na jiná onemocnění). Pokud je příčina neznámá, použije se termín primární (idiopatická) kardiomyopatie; je-li příčina známá, nazývá se onemocnění sekundární kardiomyopatie. Tyto sekundární formy se vyskytují v důsledku určitých dalších onemocnění, např. v případě chlopenních vad, poruch krevního oběhu, neléčené hypertenze nebo v důsledku myokarditidy. Těmto formám lze snáze předcházet a jsou také lépe léčitelné.
Primární a sekundární kardiomyopatie se dělí podle typu a způsobu vzniku do následujících forem:
- dilatační kardiomyopatie (DCM),
- hypertrofická kardiomyopatie (HCM),
- restriktivní kardiomyopatie (RCM),
- arytmogenní kardiomyopatie (pravé komory).
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
V závislosti na formě a závažnosti onemocnění srdečního svalu se příznaky mohou pohybovat od mírných, sotva postřehnutelných poruch (snížená vytrvalost, únava, dušnost nebo otoky nohou, srdeční arytmie, mírné příznaky srdečního selhávání nebo anginy pectoris), které se však mohou postupně zhoršovat, až po život ohrožující stavy, jako je náhlé srdeční selhání. Onemocnění srdečního svalu mohou vést také k tvorbě krevních sraženin, a tím způsobit např. cévní mozkovou příhodu (CMP, mrtvici) nebo plicní embolii.
Jak se stanoví diagnóza?
Kromě odebrání podrobné anamnézy je nutné provést fyzické vyšetření a následně jsou obvykle využívány další metody jako:
- laboratorní vyšetření,
- EKG, případně dlouhodobá EKG monitorace,
- echokardiografie (ultrazvukové vyšetření srdce)
- rentgenové vyšetření hrudníku,
- srdeční katetrizace.
Jak se léčí onemocnění srdečního svalu?
Terapie se odvíjí od toho, jestli existuje choroba podmiňující vznik onemocnění srdečního svalu, a od závažnosti stávajícího onemocnění. Nejčastěji se nasazují léky proti srdečnímu selhávání nebo srdečním arytmiím. V závažných případech lze také zvážit implantaci speciálního kardiostimulátoru a/nebo implantovatelného defibrilátoru, případně i transplantaci srdce.
Na koho se mohu obrátit?
Při podezření na onemocnění srdečního svalu se v první řadě obraťte na svého praktického lékaře, který Vás následně odešle na podrobnější vyšetření u specialisty v oboru kardiologie.
