Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • Aktuální: Vysoký krevní tlak (hypertenze): diagnóza

Vysoký krevní tlak (hypertenze): diagnóza

Vysoký krevní tlak (hypertenze)
Autor: gesundheit.gv.at

Při diagnóze se určuje, jakým typem vysokého krevního tlaku (hypertenze) pacient trpí, tzn. zda se jedná o primární nebo sekundární hypertenzi. Tyto dvě formy totiž vznikají z různých příčin. Primární hypertenze může být dědičná, ale na jejím vzniku se významně podílejí i kouření, obezita nebo nezdravá strava. Sekundární hypertenze je způsobena jiným onemocněním, např. onemocněním štítné žlázy. Dále se zjišťují další fakta důležitá pro budoucí léčbu, jako jsou hodnocení stupně závažnosti, poškození orgánů, průvodních onemocnění a rizikových faktorů kardiovaskulárního systému. Nejčastěji se onemocnění vysokým krevním tlakem odhalí během vyšetření kvůli jiným chorobám nebo nespecifickým příznakům.

Jak se stanoví diagnóza?

Při diagnóze se zjišťuje, jakou formou hypertenze pacient trpí.

Lékař se zeptá na celou řadu otázek, jimiž zjišťuje tzv. osobní anamnézu. Mezi otázky, na které se bude ptát, patří např.:

  • Víte, o tom, že byste měl/a vysoký krevní tlak?
  • Máte nespecifické potíže jako například dušnost, bolest hlavy, zvonění v uších apod.?
  • Užíváte pravidelně nějaké léky?
  • Kolik denně vypijete kávy/alkoholu? Kouříte? Užíváte drogy?
  • Máte nějaká související onemocnění, jako je např. spánková apnoe?
  • Máte v rodině někoho, kdo trpí vysokým krevním tlakem, onemocněními srdce, oběhového systému nebo ledvin?

Měření krevního tlaku a fyzické vyšetření

Lékař vám změří aktuální krevní tlak. Kromě toho by však krevní tlak měl být pravidelně měřen také doma, aby bylo možné lépe posoudit jeho dlouhodobější kolísání a vývoj, a to včetně okamžiků, kdy jste ve svém domácím prostředí a v klidu. Je potřeba založit si jakýsi „deník krevního tlaku“, do nějž se naměřené hodnoty zapisují. Někdy je nutné provést 24hodinové monitorování krevního tlaku. To se provádí pomocí malého přístroje, který pacient nosí na těle, a zařízení v pravidelných intervalech samo měří a zaznamenává krevní tlak. Lékař také provede fyzické vyšetření, během kterého se snaží najít příznaky souvisejících onemocnění, ať už jsou příčinou nebo následkem hypertenze.

Na co je třeba dávat pozor při domácím měření krevního tlaku:

  • Měření by mělo být prováděno vsedě – až několik minut poté, co se posadíte.
  • Měření by mělo být provedeno za co nejpohodlnějších podmínek (např. v pohodlném křesle) a nemělo by se během něj mluvit.
  • Paží, na které je upevněna manžeta, se nesmí pohybovat.
  • Vždy je nutné provést dvě měření s minutovým rozestupem; při velkém rozdílu tlaků je pak potřeba provést ještě třetí měření a zapíše se průměrná hodnota.
  • U starších lidí někdy může být lepší provádět měření tlaku ve stoje, zvláště pokud trpí závratí nebo mají tendenci při vstávání padat.

Jaká existují další vyšetření?

Při laboratorním rozboru krve se stanovují hodnoty relevantní ke krevnímu tlaku, jako jsou:

  • krevní obraz: erytrocyty, hemoglobin, hematokrit, parametry erytrocytů (MCV, MCH, MCHC),
  • indikátory funkce ledvin: kreatinin, kyselina močová, dusík močoviny v krvi, rychlost glomerulární filtrace,
  • hladina krevního cukru: glykemie nalačno,
  • ionty: sodík, draslík, vápník,
  • hladina tuků v krvi: celkový cholesterol, LDL, HDL, triacylglyceroly.

V některých případech jsou navíc měřeny hladiny hormonů, např. hormony štítné žlázy, renin, kortizol, aldosteron, katecholaminy aj.

Rozbor moči (bílkoviny, cukr, krev) je dalším vyšetřením zjišťujícím případné poškození ledvin.

Navíc je možné pacienta odeslat na další vyšetření, jako je EKG, ultrazvukové vyšetření srdce, ledvinných cév, krčních tepen (karotid), štítné žlázy, velkých cév v břiše a nohou, CT nebo MRI.

Na koho se mohu obrátit?

Vyšetření krevního tlaku provádí váš praktický lékař, který vás pak může poslat na další vyšetření k internistovi nebo kardiologovi.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Vysoký krevní tlak (hyperte...

Vysoký krevní tlak (hypertenze): formy a příznaky

U 90 % všech postižených je za vývoj vysokého krevního tlaku zodpovědný vedle dědičné tendence př...

Vysoký krevní tlak (hyperte...

Vysoký krevní tlak (hypertenze): co to je?

Tlak, pod kterým krev protéká tepnami, se nazývá arteriální tlak. Jeho úroveň závisí na síle srdc...

Jiná onemocnění kardiovasku...

Nízký krevní tlak (hypotenze)

Za normální krevní tlak u dospělých se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) považují hodno...

Sexuální dysfunkce

Erektilní dysfunkce (poruchy erekce, impotence)

O erektilní dysfunkci (ED) hovoříme tehdy, když není dlouhodobě možné dosáhnout a udržet erekci p...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 29.01.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI