Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • Aktuální: Vysoký krevní tlak (hypertenze): co to je?

Vysoký krevní tlak (hypertenze): co to je?

Vysoký krevní tlak (hypertenze)
Autor: gesundheit.gv.at

Tlak, pod kterým krev protéká tepnami, se nazývá arteriální tlak. Jeho úroveň závisí na síle srdce, odporu v cévách (tzv. periferní odpor), pružnosti cév a na regulačních systémech těla. Dlouhodobé zvýšení tohoto krevního tlaku, které může vést mimo jiné k poškození cév, se v odborné terminologii označuje jako hypertenze nebo arteriální hypertenze.

Co je systolický a diastolický krevní tlak?

Při srdečních stazích (kontrakcích komory) je krev čerpána ze srdce do tepen. Tyto stahy se přenášejí tepnami jako tlaková vlna neboli puls, který může být na různých místech (např. na zápěstí) snadno nahmatán. Tlak během srdeční kontrakce, která se odborně označuje jako systola, se nazývá systolický krevní tlak. Když pak dojde k uvolnění stahu a do srdečních komor proudí nová krev, nastává fáze nazývaná diastola. Tlak v cévním systému se snižuje, a tato nižší hodnota se nazývá diastolický krevní tlak.

Jak se hodnoty krevního tlaku uvádějí?

Hodnoty měřeného krevního tlaku jsou uváděny v milimetrech rtuťového sloupce (mmHg). Důvody pro tento způsob zápisu jsou především historické: první tlakoměr, vynalezený v roce 1896 Scipionem Riva-Roccim, využíval k měření právě rtuťového sloupce. Hodnota 130/70 mmHg pak znamená, že krevní tlak v oběhovém systému v systole by vytlačil sloupec rtuti do výšky 130 mm a v diastole pak do výšky 70 mm. Tlak arteriální krve se určuje tak, že se na paži připevní nafukovací manžeta, která se natlakuje (na tlak, který je natolik silný, že přeruší tok krve). Poté se tlak postupně snižuje, až dojde k obnovení toku krve. Měří se pak tlak, při kterém dojde k obnově toku krve v systole i v diastole. Udávají se oba měřené tlaky.

Jakou roli hrají dědičnost a životní styl?

Ve většině případů (85–90 %) nelze u lidí s hypertenzí nalézt žádné zjistitelné příčinné onemocnění orgánů (např. onemocnění ledvin nebo endokrinních žláz). U těchto lidí jsou příčinou především dědičné faktory a/nebo nezdravý životní styl. Hovoříme pak o „esenciální hypertenzi“.

Klasifikace krevního tlaku

Kategorie krevního tlaku Systolický (mmHg) Diastolický (mmHg)
Optimum < 120 < 80
Normální 120–129 a/nebo 80–84
Mezní 130–139 a/nebo 85–89
Mírně zvýšený 140–159 a/nebo 90–99
Středně zvýšený 160–179 a/nebo 100–109
Velmi vysoký ≥ 180 a/nebo ≥ 110
Izolovaná systolická hypertenze ≥ 140 a zároveň < 90

Jaké důsledky může mít neléčený vysoký krevní tlak?

Zvýšený krevní tlak často zůstává dlouho nerozpoznán, protože nezpůsobuje žádné nebo jen nespecifické příznaky. Časným příznakem hypertenze je snížená snášenlivost fyzické zátěže v důsledku dušnosti. Zásadnějším rizikem jsou však sekundární choroby, které souvisejí s dlouhodobým poškozením oběhového systému. Riziko, že u pacienta v dlouhodobém horizontu dojde ke vzniku onemocnění cév, srdce, mozku (zejména mrtvice) nebo ledvin, je ovlivněno nejen úrovní krevního tlaku, ale také řadou dalších faktorů. Mezi známé rizikové faktory patří:

  • již dříve existující onemocnění kardiovaskulárního systému, jako jsou prodělaná cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, angina pectoris, srdeční selhávání, poruchy krevního oběhu v okrajových částech těla, bypass, onemocnění ledvin nebo těžké změny očního pozadí,
  • metabolický syndrom,
  • diabetes mellitus,
  • poruchy metabolismu tuků,
  • břišní obezita – obvod pasu více než 102 cm u mužů, více než 88 cm u žen,
  • věk více než 55 let u mužů, více než 65 let u žen,
  • kouření,
  • kardiovaskulární choroby v rodině, které se vyskytly v mladém věku (před 55 lety pro otce nebo bratra, před 65 roky pro matku nebo sestru),
  • zvýšený pulzní tlak (= rozdíl mezi systolickými a diastolickými hodnotami vyšší než 60) u starších pacientů s vysokým krevním tlakem.

Na základě výše uvedených faktorů se u pacientů s hypertenzí určuje riziko rozvoje závažného cévního onemocnění v následujících 10 letech:

  • při nízkém riziku je to méně než 15 procent (riziko úmrtí 4–5 procent),
  • při středním riziku 15–20 procent (riziko úmrtí 5 procent),
  • při vysokém riziku 20–30 procent (riziko úmrtí 5–8 procent),
  • při velmi vysokém riziku nad 30 procent (riziko úmrtí více než 8 procent).

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Obezita, nadváha a podváha

Metabolický syndrom

Metabolický syndrom je označení pro stav, kdy se u člověka současně vyskytuje několik konkrétních...

Vysoký krevní tlak (hyperte...

Vysoký krevní tlak (hypertenze): prevence

Zvýšený krevní tlak může mít pro organismus závažné následky; obzvlášť obávané jsou následky pro...

Jiná onemocnění kardiovasku...

Ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční je souhrnný termín pro všechna onemocnění, která jsou spojena s nedost...

Vysoký krevní tlak (hyperte...

Vysoký krevní tlak (hypertenze): léčba

Při jakékoli hypertenzi by měla základní terapii představovat opatření ke zlepšení životního styl...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI