K celkovému ochrannému účinku přispívá také správné složení přijímaných tuků, vysoký obsah antioxidantů (např. vitaminu C, vitaminu E a beta-karotenu), kyseliny listové a sekundárních metabolitů rostlin (např. karotenoidů či flavonoidů). Na prevenci kardiovaskulárních onemocnění se nepřímo podílejí také některé ionty (např. draslík, vápník nebo hořčík).
Doporučení pro prevenci
Některé potraviny mají ve vztahu k ateroskleróze a kardiovaskulárním onemocněním zvláštní postavení:
| Doporučení | Odůvodnění |
|---|---|
| alespoň pět porcí ovoce či zeleniny (vařené nebo syrové) denně |
|
| celozrnné pečivo a výrobky, brambory, luštěniny a skořápkové plody |
|
| rostlinné oleje (kromě kokosového tuku/másla) |
|
| dvakrát týdně jíst rybu (makrela, sleď, sardinka, losos, tuňák) |
|
stravu doplňovat
|
|
Tuky ve stravě
Aby se zabránilo aterosklerotickým změnám, a tím i kardiovaskulárním chorobám, je potřeba věnovat pozornost kvalitě a množství tuku ve stravě. Především je důležité snižovat příjem nejen transmastných kyselin, ale také nasycených mastných kyselin. Tyto tuky je vhodné nahradit mono- a polynenasycenými mastnými kyselinami.
Mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny mají pozitivní vliv na složení lipidů (tuků) v krvi. Mají tak ochranný účinek proti ateroskleróze, a tím chrání i kardiovaskulární systém. Rovněž se předpokládá, že mají příznivé účinky na stěny krevních cév a koagulační faktory. Nenasycené mastné kyseliny najdete například ve slunečnicovém, kukuřičném, světlicovém, dýňovém, olivovém, řepkovém nebo lněném oleji.
Omega-3 mastné kyseliny patří do skupiny polynenasycených mastných kyselin a nacházejí se v potravinách rostlinného původu (např. řepkový olej, vlašské ořechy, pšeničné klíčky, lněné semínko) a mořských rybách (např. losos, tuňák, sleď, sardinka, makrela atd.). Kromě obecně pozitivních účinků na hladinu lipidů včetně cholesterolu v krvi poskytují ochranu před aterosklerózou také prostřednictvím tkáňových hormonů.
Předcházení vysokému krevnímu tlaku
Hypertenze je rizikovým faktorem pro vznik časné aterosklerózy a srdečního selhání. Kromě genetických předpokladů a věku se na rozvoji hypertenze podílejí mimo jiné také rizikové faktory související se stravou. Proti vysokému krevnímu tlaku působí normalizace tělesné hmotnosti, odvykání kouření, redukce stresu, dostatek pohybu a snížení konzumace alkoholu. To, jak krevní tlak reaguje na příjem soli, se liší v závislosti na genetických predispozicích konkrétního jedince. Podle WHO by příjem stolní soli neměl překročit (bez ohledu na to, zda jste na příjem soli citliví, nebo ne) pět gramů denně.
Krevní tlak zvyšuje také nadměrná konzumace alkoholu. Za bezpečnou míru konzumace se považuje u žen 1 dcl vína nebo jedno malé pivo, u mužů 2 dcl vína nebo jedno velké pivo denně. Vysoký krevní tlak pomáhají normalizovat i některé minerály (ionty), např. draslík a vápník. Hořčík pak může mít pozitivní vliv na srážení krve a působit proti zánětlivým procesům v cévním systému. Bližší informace najdete v kategorii Vysoký krevní tlak (hypertenze).
