Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Jiná onemocnění kardiovaskulárního systému
  • Aktuální: Nízký krevní tlak (hypotenze)

Nízký krevní tlak (hypotenze)

Jiná onemocnění kardiovaskulárního systému
Autor: gesundheit.gv.at

Za normální krevní tlak u dospělých se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) považují hodnoty mezi 90/60 mmHg a 120/80 mmHg. Nízký arteriální tlak je definován jako hodnoty pod 90/60 mmHg. Někteří lidé mají trvale snížený krevní tlak, který jim nezpůsobuje žádné problémy, a proto nevyžaduje léčbu. Nízký krevní tlak (hypotenze) však může být spojen také s vážnými nemocemi a může dokonce vyvolat život ohrožující příznaky.

Jaké jsou formy a příčiny hypotenze?

V zásadě se rozlišuje mezi takzvanou chronickou asymptomatickou hypotenzí, která se nepovažuje za onemocnění, a jinými typy hypotenze, které příznaky způsobují. U těchto typů dochází k náhlému prudkému poklesu krevního tlaku, což způsobuje více či méně závažné příznaky. Tři hlavní příznakové formy hypotenze jsou ortostatická hypotenze, nervově zprostředkovaná hypotenze a těžká hypotenze.

Chronická asymptomatická hypotenze

Při této formě mají pacienti trvale nízký krevní tlak bez obtíží a bez nutnosti léčby. Často jsou postiženi mladí, štíhlí lidé (zejména dívky a ženy) a hubení starší lidé. Obvykle nelze určit příčinu, v takovém případě se mluví o primární hypotenzi. Nízký krevní tlak může být způsoben také těhotenstvím, po porodu pak tento typ hypotenze obvykle vymizí.

Ortostatická hypotenze

Ortostatická hypotenze může nastat při vstávání ze sedu nebo z lehu v případě, kdy tělo není schopné dostatečně rychle upravit krevní tlak a distribuci krve tak, aby se přizpůsobilo změně polohy. Pokles krevního tlaku obvykle trvá jen několik sekund nebo minut a rychle se vrátí k normálu. Ortostatická hypotenze se může objevit ve všech věkových skupinách, ale častější je u starších lidí, zejména u lidí s podlomeným zdravím. Může se jednat i o příznak jiné nemoci.

Nervově zprostředkovaná hypotenze

Nervově zprostředkovaná hypotenze nastává při poruchách komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů.

Těžká hypotenze

Tato forma je často spojena se šokem. Krevní tlak klesne na tak nízkou hodnotu, že mozek, ledviny a další životně důležité orgány nejsou dostatečně prokrvovány a nemohou tak plnit své funkce. V extrémním případě dochází k život ohrožujícímu šokovému stavu. K možným příčinám patří:

  • srdečně-cévní onemocnění, např. akutní infarkt myokardu, srdeční selhání, chlopenní vada nebo arytmie;
  • nemoci, které snižují srdeční výdej, jako jsou perikardiální výpotek, srdeční tamponáda, pneumotorax, plicní embolie;
  • stavy, které vedou ke zúžení periferních cév a změně krevních průtoků, jako jsou např. cévní mozková příhoda, diabetes mellitus, Parkinsonova nemoc, chronická onemocnění jater;
  • snížený objem tělních tekutin (hypovolemie) v důsledku silného krvácení nebo nadměrné ztráty tekutin, např. při zvracení, průjmu, onemocnění ledvin, užívání některých léků (např. diuretik), silné pocení, rozsáhlé popáleniny, ascites;
  • infekce;
  • léky na snižování krevního tlaku, např. beta-blokátory;
  • hormonální poruchy, např. poruchy funkce nadledvin (Addisonova choroba) nebo hypotyreóza;
  • alergické reakce;
  • otravy.

Jaké jsou příznaky nízkého krevního tlaku?

Nízký krevní tlak často nemusí způsobovat žádné příznaky. Hypotenze sama o sobě není nemoc a není ani nebezpečná. Naopak – trvale nízký krevní tlak, který není způsobený jiným onemocněním, chrání srdce i krevní oběh a je považován za dlouhodobě prospěšný. Nízký krevní tlak však může způsobit různé příznaky související se sníženým průtokem krve do mozku, mezi něž patří především:

  • únava,
  • poruchy koncentrace,
  • zvonění v uších,
  • bledost,
  • studené ruce a nohy,
  • pocení,
  • třes,
  • nespavost,
  • poruchy vidění (tma před očima, rozmazané vidění),
  • bolesti hlavy,
  • rychlý tlukot srdce (tachykardie),
  • závratě,
  • nevolnost,
  • tendence ke kolapsu, případně krátkodobá ztráta vědomí (zvláště pokud krevní tlak klesá velmi rychle).

Tyto obtíže mohou zvýšit riziko pádů a souvisejících zranění. Šok způsobený masivním a rychlým poklesem krevního tlaku je život ohrožující akutní stav.

Jak se stanoví diagnóza?

Při odběru anamnézy lékař mimo jiné zjišťuje prodělané a jiné stávající nemoci či problémy: zda se příznaky hypotenze objevily již v minulosti, zda je pacientka těhotná, zda pacient užívá určité léky a v jakých situacích se příznaky způsobené nízkým krevním tlakem objevují.

Základní diagnostika zahrnuje měření krevního tlaku (v případě potřeby i několikrát, vsedě a/nebo vleže), dlouhodobé měření krevního tlaku, EKG a vyšetření různých funkcí oběhového systému. Následně jsou provedena potřebná vyšetření, jejichž cílem je odhalit možnou příčinu; patří sem např. laboratorní testy, ultrazvukové vyšetření nebo rentgenové vyšetření, echokardiografie, zátěžové testy či pozitronová emisní tomografie (PET).

Jak probíhá léčba hypotenze?

Léčba závisí na typu hypotenze a závažnosti stávajících příznaků. Cílem je normalizovat krevní tlak, zmírnit příznaky a léčit základní onemocnění. U zdravých lidí nízký krevní tlak, který nezpůsobuje žádné obtěžující příznaky, léčbu nevyžaduje.

Poznámka: Pokud zaznamenáte příznaky, které by mohly být důsledkem nízkého krevního tlaku, měli byste si lehnout a zvednout nohy pod úhlem asi 45 stupňů, nebo si alespoň sednout a zvednout nohy. Pokud příznaky rychle nezmizí, měl by být konzultován lékař, v naléhavém případě by měla být vyrozuměna záchranná služba. Pokud se objeví známky šoku, je třeba záchrannou službu volat okamžitě.

Léky

Pokud se příznaky dostatečně nezlepší změnou životního stylu nebo behaviorálními opatřeními, lze použít i léky, jako jsou mineralokortikoidy (fludrokortison) nebo beta-sympatomimetika (etilefrin).

Co mohu proti hypotenzi dělat sám?

V popředí stojí opatření ke změně životního stylu, která může člověk učinit sám. Tato opatření sama o sobě často stačí k dostatečnému zlepšení. Mezi opatření k prevenci a léčbě nízkého krevního tlaku patří:

  • Kneippova léčebná metoda,
  • pravidelný pohyb,
  • vyvážená strava se zvýšeným obsahem soli (což je v protikladu s doporučeními při hypertenzi),
  • dostatečný příjem tekutin (denně minimálně 2,5–3 litry vody nebo iontových nápojů se sodíkem a draslíkem); pokud trpíte na onemocnění ledvin, je nutné poradit se o vhodném pitném režimu s lékařem,
  • minimální (nebo žádná) konzumace alkoholu,
  • nesedět se zkříženýma nohama,
  • rozpoznání a vyhýbání se situacím, které snižují krevní tlak (např. nadměrná únava, přetížení, rychlé vstávání po dlouhém sezení nebo ležení, vzrušení, stres),
  • relaxační techniky pro uvolnění stresu,
  • dodržování terapie nebo doporučeného chování spojených se základním onemocněním.

Na koho se mohu obrátit?

Při nízkém krevním tlaku se můžete obrátit na svého praktického lékaře nebo internistu. Podle toho, jestli je hypotenze způsobená jiným základním onemocněním, můžete být následně odesláni i k jiným specialistům.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Dietoterapie: úvod

Dieta u nízkého krevního tlaku (hypotenze)

Nízký krevní tlak je obtížné ovlivnit dietou. Snížení krevního tlaku s ortostatickými kolapsy (vz...

Pohybová aktivita v souvisl...

Pohybová aktivita a vysoký krevní tlak (hypertenze)

Pohybová aktivita hraje významnou roli v léčbě vysokého krevního tlaku. V dostupných klinických s...

Vysoký krevní tlak (hyperte...

Vysoký krevní tlak (hypertenze): prevence

Zvýšený krevní tlak může mít pro organismus závažné následky; obzvlášť obávané jsou následky pro...

Obezita, nadváha a podváha

Metabolický syndrom

O metabolickém syndromu hovoříme při společném výskytu několika onemocnění nebo příznaků. Jedná s...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 29.01.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI