Je jasné, že zejména po příchodu z porodnice je stres a únava pro matku „každodenním chlebem“. Proto je úkolem rodiny podpořit ji a co nejvíce jí nejen s péčí o dítě pomoci, aby se mohla věnovat i sama sobě, aby dostatečně odpočívala a pokud možno se vyhýbala stresovým situacím.
Dobrou kondici matky může podpořit i její stravování. Strava kojící matky by měla být především pestrá. Měla by obsahovat dostatek přírodních vitaminů a vlákniny. Matka by měla jíst dostatečné množství ovoce a zeleniny, libové maso, vejce, ryby a mléčné výrobky, včetně výrobků kysaných. Nemusí se omezovat v konzumaci ovoce a zeleniny, s klidným svědomím si může dopřát denně i 5 porcí. Naopak nevhodné je jíst potraviny rizikové z hygienického hlediska, jako jsou syrová vejce, syrové maso apod. Držet v době kojení přísné diety není správné, ale na druhou stranu není třeba, aby kojící žena „jedla za dva“. Zejména ne kalorická jídla bez dostatečného množství vitaminů a minerálů. Velmi přibližně stanoveno, by její strava měla obsahovat o 1 500 kJ více, než před těhotenstvím. Měla by tedy být jen asi o pětinu výživnější než strava zdravé nekojící ženy.
Pestrá strava by měla kojící ženě zajistit dostatek potřebných vitaminů a minerálů. Pokud by některé vitaminy a minerály (zejména vitamin D, železo, vápník a jod) bylo třeba dodat formou doplňků stravy, měl by s jejich užitím ženě poradit její všeobecný praktický lékař, případně gynekolog.
Velmi důležitý je dostatečný příjem tekutin. Kojící matka by měla denně vypít přibližně 2 litry tekutin. Vhodná je např. čistá voda, čaje ovocné nebo určené pro kojící matky apod. Kojící matka by naopak neměla pít alkohol, kofeinové nápoje nebo tonik (kvůli obsahu chininu). Nápoje s kofeinem jako je káva nebo cola, mohou sice matce pomoci po probdělé noci strávené nad postýlkou dítěte, ale při nadbytečné konzumaci mohou u dítěte způsobovat neklid a nespavost.
Luštěniny jsou pro matku cenným zdrojem bílkovin, květák nebo brokolice jsou zase přirozeným zdrojem kyseliny listové. Pokud však tyto potraviny kojící matka jí, měla by dávat pozor, jestli nezpůsobují jejímu dítěti nadýmání. Dítěti rovněž nemusí vyhovovat, pokud matka jí cibuli, zelí, fazole nebo pije sycené (perlivé) minerálky. U citlivých dětí se může objevit kožní reakce, pokud si jejich matka dopřeje ostrá nebo kořeněná jídla, rajčata, papriky, citrusy nebo jiné tropické ovoce. Doporučuje se vypozorovat možnou souvislost mezi problémy dítěte a tím, co matka jí a případně omezit takové potraviny, které dítěti nesvědčí. Často jsou ale důvodem obtíží jiné příčiny než strava matky, např. špatná technika kojení.
Kojící matka by neměla kouřit. Sobě i svému dítěti velmi prospěje, pokud se jí podaří přestat kouřit pokud možno už před těhotenstvím. Nejen kvůli kojení, ale i z mnoha jiných důvodů by žena rozhodně neměla brát drogy! Pro dítě by také mohlo být nebezpečné, pokud by kojící žena brala bez porady s lékařem léky. Než začne jakýkoliv volně dostupný lék užívat, rozhodně by se měla poradit s odborníkem – buď na Národní lince kojení [1], se svým všeobecným praktickým lékařem nebo s praktickým lékařem pro děti a dorost, který se často v problematice užívání léků během kojení dobře orientuje. Pouze odborník může posoudit, jestli je konkrétní lék při kojení vhodný a pokud ne, doporučí kojící matce jinou možnost, která zajistí jak léčbu, tak zároveň i zachování kojení.
Související odkazy
- Národní linka kojení (odkaz vede na web kojeni.cz)
