Současně se tyto dva typy služeb dělí také dle provozovatele, a to na:
- státní zdravotnická zařízení, kde jsou služby hrazeny ze zdravotního pojištění a klient kromě regulačního poplatku za vyšetření (nikoli terapii) přímo neplatí,
- soukromé praxe psychiatrů, psychologů a psychoterapeutů, kde jsou zpravidla konzultace hrazeny přímo klientem – současně zde ale není žádná evidence v rámci zdravotního systému, tudíž lze zachovat anonymitu klienta.
Adiktologická ambulantní a lůžková péče má charakter specializované péče, jejíž jedinou či dominantní cílovou skupinou jsou klienti/pacienti užívají alkohol a jiné návykové látky.
Každé zařízení má stanoveno pro vstup do léčby jiná pravidla, ale obecně je vyžadováno, aby si daný zájemce o léčbu zavolal sám a přišel na první konzultaci, kde se domluví ohledně dalšího postupu. Je to z důvodu projevení potřebného zájmu a motivace o léčbu, a proto není akceptováno objednávání rodinnými příslušníky.
Po první konzultaci a dohodě s lékařem je člověk zařazen do příslušného (ambulantního či rezidenčního) programu a absolvuje výše uvedené služby. Jejich průběh a forma se může lišit dle zaměření jednotlivých zařízení – proto je vhodné se předem seznámit nebo se zeptat na zkušenosti s léčbou bývalých klientů.
Současně je však cílem každého zařízení maximální snaha o úspěšnost léčby klientů a zachování návaznosti léčby v systému péče. Proto je vhodné nepodceňovat rady lékaře, a i po absolvování úspěšné léčby si najít vhodnou podpůrnou skupinovou či individuální terapii a pokračovat v následné péči.
