S obezitou souvisí specifická porucha, kdy dochází ke zvýšení triacylglycerolů, zvýšení LDL (zlého) cholesterolu a snížením HDL (hodného) cholesterolu. Hladina celkového cholesterolu je díky těmto poměrným přesunům sice jen mírně zvýšena, ale hlavně díky snížení hodného HDL cholesterolu je celkové kardiovaskulární riziko výrazně zvýšeno. Pokud se pak k přítomné poruše přidá např. diabetes nebo arteriální hypertenze, toto přítomné riziko bude náhle násobně vyšší.
Dyslipidemie a hyperlipidemie mají ve většině případů genetický podklad, neznamená to však, že bychom je neuměli nebo neměli efektivně léčit. Je možné, že vzhledem ke genetické zátěži se nám nepodaří chorobu úplně vyléčit, dokážeme jí však na dlouhou dobu či na celý život stabilizovat. Základem úspěchu je řádné braní léků. Jelikož dyslipidemie nebolí, je někdy obtížné udržet compliance neboli spolupráci pacienta s užíváním medikace.
Základním lékem jsou statiny. Bylo prokázáno že zaručeně snižují úmrtí z kardiovaskulárních příčin a o jejich efektu není třeba diskutovat. Dále používané léky většinou pouze posilují již existující léčbu pomocí statinů, tj. přidávají se k nim do kombinace. Jsou to např. ezetimib a pryskyřice, které vedou hlavně ke snížení zlého LDL cholesterolu. Úplně nejnovějším lékem na trhu je biologická léčba tzv. monoklonálními protilátkami zvaných PCSK9 inhibitory, které jsou určeny pro specifické těžké případy poruch metabolismu tuků a jejich používání je centralizováno do speciálních ambulancí.
Režimová opatření jsou nezbytnou součástí léčby dyslipidemie, stejně tak jako pravidelná pohybová aktivita. Z dietních opatření snižujeme přísun tuků a to zejména živočišných, které by neměly tvořit více než 1/3 přijímaných tuků. Spolu s omezením tuků tak vzniká místo na zvýšení příjmu ovoce, zeleniny a vlákniny, což má blahodárný efekt.
U obézních lidí při jejich redukci hmotnosti může být motivujícím faktorem to, že zároveň s kilogramy se snižuje i hladina cholesterolu. Snížením hmotnosti o 1 kg dojde zároveň k částečné úpravě lipidových parametrů, a to k poklesu triacylglycerolů o 2–3 %, LDL cholesterolu o 1 % a k nárůstu HDL cholesterolu o 2–3 %.
Pravidelné tělesné cvičení je pak vhodné u všech pacientů s dyslipidemií, bez ohledu na tělesnou hmotnost. Z hlediska příznivého účinku na hladiny lipidů je vhodné, aby cvičení trvalo 30–45 minut 4–5× týdně na na úrovni zátěže o trochu nižší, než je maximální.
