Mechanismů vlivu obezity na krevní tlak je mnoho, projevuje se role sympatického nervového systému (resp. jeho vyšší aktivita), u některých pacientů sehrává roli funkce vegetativního nervového systému (řídící činnost srdce a dalších orgánů). Role hormonů, které produkuje tuková tkáň sehrává také významnou roli – je prokázáno, že již při úbytku prvních kilogramů hmotnosti dojde k významnému snížení tlaku krve, bohužel s polevením snahy a opětovným vzestupem hmotnosti stoupá rovnoměrně i tlak zpět na vyšší hodnoty.
Dieta u hypertoniků
V léčbě vysokého krevního tlaku je nejvíce žádoucím omezení příjmu soli. Doporučení denní dávka soli u lidí s normálním krevním tlakem se pohybuje mezi 5–6 g/den, v našem stravování však běžně nacházíme až trojnásobek této hodnoty, běžně 14–15 g/den. Sůl přímým mechanismem – tedy působením na centrální nervový systém – zvyšuje chuť k jídlu, proto nám tolik chutnají např. uzeniny. Strava s vysokým obsahem soli je i trochu návyková. Není proto překvapením, že sůl je také marketingovým tahounem řetězců rychlého občerstvení, hned vedle tuku. Dieta s omezením soli nám proto ze začátku může připadat bez chuti, po nějaké době se na ní však dá zvyknout. Jako dietu se sníženým obsahem soli označujeme denní příjem pod 5 g/den, neslaná dieta se vyznačuje příjmem pod 2,5 g soli na den.
Jak začít?
Nejlepší cestou za omezením příjmu kuchyňské soli je nejprve vyřazení solí konzervovaných potravin. Jedná se např. o paštiky, uzeniny, solené ryby, ale i zeleninu nakládanou ve slaném nálevu. Velký pozor při přípravě pokrmů dávejme i na kořenící přípravky typu Maggi, Podravka apod, které jsou právě pro zvýraznění chuti připravovaných pokrmů soli plné. Sůl (resp. sodík) lze najít i v některých minerálkách, jedním příkladem za všechny poslouží Poděbradka, pozor si dejme i na zrnkovou kávu, alkohol nebo čaj. Omezení minerálních vod není vhodné v letních měsících, kdy se více potíme a sůl tak odvádíme povrchem těla. V tuto roční dobu může být pití minerálek výhodou, zvláště ve vyšším věku, kdy již ledviny nedokážou adekvátně hospodařit s minerály.
Pozor si dejme i na sýry, slané pečivo nebo margaríny, které se mohou pochlubit slušným obsahem soli. Možná nás překvapí, že velkou nálož obsahují i cornflakes! Omezení se vztahuje i na polévky, které bez soli nejenže nejsou dobré, ale zároveň hypertenze vede k zadržování vody v organismu, proto se v dietních opatřeních pracuje i s omezením přijímaných tekutin.
Pokud nám neslaná chuť nevyhovuje, můžeme si pokrm vylepšit přidáním kořenové zeleniny při vaření, a nebo zeleninových natí a kmínu, které pokrm mírně ochutí. Slaná chuť se dá nahradit bylinkami, houbami či kořením.
Jak již bylo řečeno, přísun soli přímým mechanismem podporuje náš apetit, a proto si přisolováním pokrmů vlastně ztěžujeme naše úsilí o redukci hmotnosti.
Vysoký krevní tlak se dá pozitivně ovlivnit i vyšším přísunem ovoce a zeleniny v našem jídelníčku. Mnohdy se uvažuje, že zvýšení konzumace ovoce a zeleniny působí na snížení krevního tlaku blahodárněji než neslaná dieta. Pamatujme i na omezení přísunu alkoholu, jelikož i příjem 1–2 jednotek alkoholu (tj. 1–2 piva, 2–4 dcl vína) zvyšuje krevní tlak.
Bezpečný pohyb
Při cvičení dochází ke vzestupu krevního tlaku stejným mechanismem jako v případě zvyšování krevního cukru, tedy vyplavením stresových hormonů. Výše zvýšení závisí na intenzitě zátěže. Při vyšší intenzitě dojde vlivem vyplavení stresových hormonů k roztažení cév v pracujících svalech, které si tak říkají o vyšší přístup kyslíku. Naopak např. v zažívacím traktu dochází ke stažení cév. Celkovým výsledkem těchto přesunů je zvýšení krevního tlaku tak, aby se krev a kyslík snadněji dopravily k pracujícím svalům.
Pokud je naše řečiště na náhlou změnu krevního tlaku nepřipravené, nebo pokud naše cévy nejsou dostatečně pružné, může mít zvýšení neblahý vliv projevující se např. bolestí hlavy či v horším případě ruptuře zeslabené stěny cévy (např. v místě patologického rozšíření – aneurysmatu) a tím k mrtvici.
Po skončení cvičení by se měl tlak postupně vrátit k normálním hodnotám jako před cvičením, nebo i k hodnotám nižším. Přetrvává-li vyšší tlak více než 3 minuty po ukončení aktivity, může to znamenat dvě věci. Buď jsme zvolili nepřiměřenou intenzitu zátěže anebo naše cévy trpí sníženou elasticitou – mohou být změněny aterosklerózou (kornatění tepen). Opožděný návrat tlaku na původní hodnotu tak představuje varovný faktor, neboť se dá předpokládat změna elasticity i na všech ostatních cévách. Je proto třeba s rozvahou volit intenzitu zátěže, nepřepalovat se a spíše volit zátěž vytrvalostního charakteru mírné nebo střední intenzity.
Pozátěžová hypotenze
Tento výraz představuje pokles krevního tlaku v souvislosti s aerobní aktivitou a souvisí s rozšířením cév v zatěžovaných svalových skupinách. Nižší tlak poté může přetrvávat až 12–24 hodin po fyzické aktivitě a to jak u hypertoniků, tak u osob s normálním krevním tlakem. Náchylnější k poklesu jsou lidé, kteří užívají kombinaci léků na vysoký krevní tlak, nebo u starších lidí s pomalou reakcí baroreceptorů (receptorů zaznamenávajících tlak). Při skončení cvičení se proto doporučuje jen postupná změna polohy, aby se předešlo prudké změně tlaku, která by mohla vést až ke kolapsu. Např. při ukončení šlapání na rotopedu ještě několik minut setrvat v sedle a poté vstávat s oporou řídítek.
Léčba hypertenze
Cílem léčby hypertenze je snížení hodnoty krevního tlaku na 140/80 mm Hg. Prvním krokem je redukce hmotnosti, kdy s každým poklesem hmotnosti o 1 kg klesá hodnota diastolického tlaku o 1 mm Hg. V případě redukce hmotnosti o 10 kg se nám náš systolický tlak sníží v průměru o 5 až 20 mm Hg, zároveň se tím zvýší citlivost na podávané léky.
