První návštěva u lékaře v obezitologické ambulanci tak může připomínat životopisný film každého jedince, který lékař poté pečlivě zanalyzuje. Samozřejmě že lékař dále pracuje i s metodami cílenými a měřitelnými jako je BMI, obvod pasu, měření obsahu tuku v těle, monitoring krevního tlaku či rozbor krve. Při podezření na přidružená onemocnění související s obezitou pak může dále indikovat vyšetření, která nejsou v základním „balíčku“ vyšetření, ale mohou zavčas odhalit nemoci jako spánkovou apnoi (zástavu dýchání ve spánku) či onemocnění štítné žlázy.
Anamnéza
Toto vznešené cizí slovo znamená česky „vzpomínání“ či „rozpomínání“. Jedná se o souhrn informací o předchozím životě pacienta, jeho nemocech a užívaných lécích, jeho rodině, životním stylu, zaměstnání, vztahu k návykovým látkám a životním stylu. Ve zjednodušení se jedná o sérii otázek pokládaných lékařem, dle kterého mapuje veškeré informace, které by mu mohly být nápomocny při řešení aktuálního zdravotního problému pacienta. V obezitologické ambulanci se k základním odvětvím přidává i tzv. obezitologická a sportovní anamnéza, které mapují vývoj hmotnosti s přihlédnutím k významným životním událostem pacienta (např. ukončení studií, svatba, rozvod atd.) a mapují i vztah jedince k pohybové aktivitě. U lidí, kteří během života nějaký sport buď aktivně či jen rekreačně provozovali, se jednodušeji navazuje na zažité vzory z předchozích let než u těch, kteří nikdy nesportovali. Na druhou stranu platí, že u aktivních sportovců (a to zejména u silových sportů), kteří své záliby zanechají, často dochází ke vzestupu hmotnosti. Ideální situace nastává tehdy, kdy se i lékař, obezitolog, věnuje nějakému sportu a může pak pacientovi posloužit jako kouč či trenér a motivovat ho k výkonu. Ze zkušeností totiž vyplývá, že lidé, kteří se během života aktivně zabývali nějakým sportem, mají vyšší sebekázeň a motivaci k dodržování pravidel, a představa lékaře jako kouče jim může být bližší než představa lékaře jako autority.
BMI neboli index tělesné hmotnosti
Lékaři mají rádi fakta, někdy se může zdát, že se inspirují výrokem filosofa Petera Druckera, který prohlásil: „Pokud něco nemůžeme změřit, nemůžeme to zlepšit“. Jedním z měřených (resp. vypočítaných) hodnot v obezitologii je index tělesné hmotnosti. Hodnota závisí na hmotnosti a výšce pacienta a vypočítá se podle vzorce hmotnost v kg / (výška v m)2. Je třeba si uvědomit, že hodnota je jen číslo, samotný index např. nerozlišuje mezi svalovou tkání a tukovou tkání. Nicméně patří k základním používaným rozřazovacím kritériím.
Obvod pasu
U nadváhy a nižších stupňů obezity se s výhodou používá měření obvodu pasu. Nitrobřišní tuk má totiž jiné vlastnosti než tuk podkožní a u nižších stupňů obezity se dobře hodí ke zhodnocení kardiovaskulárního rizika u pacientů. U obezity vyšších stupňů často ztroskotáme na nepřesném měření obvodu pasu, a proto jsou pacienti automaticky škálováni jako vysoce rizikoví.
Množství tukové tkáně
Měření procentuálního množství tukové tkáně v těle je dobrým pomocníkem pro rozlišení poměru mezi tukovou a svalovou tkání. Jak už bylo řečeno, index BMI toto nedokáže a tak můžou být do kategorie „nadváha“ neprávem řazeni i aktivní sportovci, jejichž hmotnost jde převážně na vrub aktivní svalové tkáni a tukové tkáně mají poskrovnu. Naopak dokáže odhalit i lidi s normální hmotností dle BMI, ale množstvím tuku v těle splňujícím kritéria nadváhy. Procento tukové tkáně se během života mění (s věkem stoupá) a toto je třeba zohledňovat při vyšetření. Před menopauzou je za negativní považováno množství více než 30 %, po menopauze více než 35 % tukové tkáně. U mužů je hodnota nezávisle na BMI do 25 %. Přístrojové stanovení zastoupení tuku v těle může narazit na technické překážky; ne všechny dostupné metody jsou spolehlivé a chybu v měření může způsobit např. i přítomnost otoků a lymfedému u pacienta.
Ostatní vyšetření
Z dalších vyšetření se lékař zaměřuje na výši krevního tlaku, jehož hodnota však může být (zejména při první návštěvě ambulance) zkreslená nervozitou pacienta, příp. tzv. syndromem bílého pláště, kdy se naměřená výše může lišit až o několik desítek mmHg, než je jeho tlak v domácím prostředí. Proto se při naměřené vyšší hodnotě většinou léčba hypertenze neupravuje.
Vyšetření krve se provádí v případě, že došlo ke výraznému zvýšení hmotnosti či změně zdravotního stavu pacienta. Provádí se i při podezření na cukrovku. Pokud toto nenastane a jsou k dispozici výsledky ne starší než 6 měsíců, postačí i ty.
Lékař může při podezření na určitá přidružená onemocnění pacienta odeslat na specifická vyšetření, např. při podezření na spánkovou apnoi do spánkové laboratoře či při podezření na poruchu štítné žlázy k vyšetření na endokrinologii. Speciální situací jsou ženy v plodném věku s nepravidelností menstruačního cyklu, u kterých se může vyskytnout tzv. syndrom polycystických ovarií, kterému vévodí i obezita mužského typu – břišní, typ „jablko“. Takové podezření by mělo vést k dalšímu gynekologickému a endokrinologickému vyšetření ženy, zvláště pokud plánuje těhotenství. Nepravidelnost cyklu a nepřítomnost specifické gynekologické poruchy však může být i na vrub zmnožení tukové tkáně a může postupně vymizet po redukci hmotnosti.
