Základní informace o schizofrenii
Proti mýtu, že jsou nemocní schizofrenií nebezpeční, mohou vědecké studie předložit jiná fakta. Pro postižené osoby je větším rizikem, že se stanou obětí zločinu, než že budou jeho pachatelem. Onemocnění vrcholí mezi 20. a 30. rokem života. U žen se onemocnění vyskytuje stejně často jako u mužů, i když začíná většinou o něco později. Onemocnění patřící do oblasti schizofrenních poruch se objevují ve všech kulturních kruzích a společenských vrstvách.
Formy schizofrenie
Průběh onemocnění je individuální. Většinou probíhá v jednotlivých fázích. Někteří postižení se zcela uzdraví, zatímco jiní žijí s méně výraznými příznaky. Někteří pacienti prodělají jen jednu nebo několik epizod schizofrenie. Vzhledem k tomu, že se tato nemoc projevuje v tak rozdílných formách, není vždy snadné ji rozpoznat.
Tři hlavní formy schizofrenie
Obecně se rozlišují tři hlavní formy schizofrenie:
- Paranoidní schizofrenie: Tato podskupina se vyznačuje bludy (např. paranoiou) nebo halucinacemi (např. „slyšením hlasů“).
- Katatonní schizofrenie: Tato forma začíná většinou náhle a je spojena s poruchami hybnosti. Postižení mají fáze, při nichž se vůbec nebo téměř nehýbou (stupor), jiné fáze se naopak vyznačují agitovaností. Při stuporu zůstává postižený nehybný, má strnulý výraz obličeje a nereaguje na vnější podněty. Vědomí a vnímání nemusí být nutně narušeno. Lze také pozorovat opakující se (stereotypní) pohyby nebo slovní projevy.
- Nediferencovaná schizofrenie: Tuto formu není možné jednoznačně přiřadit k jednomu z ostatních podtypů nebo představuje smíšenou formu.
Vedle toho existuje takzvané schizofrenní reziduum. Často se objevuje při chronickém průběhu nebo mezi akutními epizodami nemoci. Charakteristická je nedostatečná motivace, sociální stažení a omezení při prožívání pocitů. U nemocných schizofrenií se vyskytují často také výpadky soustředění a krátkodobé paměti a depresivní nálady.
Příčiny vzniku nejsou přesně známy
Přestože neustále probíhají výzkumy zkoumající mechanismy vzniku tohoto duševního onemocnění, stále ještě není přesně jasné, proč k němu dochází. Podle všeho existují faktory, které zvyšují pravděpodobnost onemocnění schizofrenií. Může jít například o genetickou zátěž, stres, události před porodem nebo při porodu (např. těžké infekce), psychosociální komplikace (např. dětská traumata, rodinné problémy) nebo zneužívání návykových látek. Je možné, že na neurobiologické úrovni se na vzniklých obtížích spolupodílí nerovnováha v metabolismu dopaminu (viz článek Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku). V závislosti na oblasti mozku, kde je nadbytek nebo nedostatek dopaminu, dochází k poruchám motivace nebo myšlení, nebo k psychotickým jevům, jako jsou například halucinace nebo bludy (např. paranoia).
V dnešní době vycházíme z modelu stresové zranitelnosti. Ten uvádí, že při nevýhodných podmínkách (např. kombinace uvedených rizikových faktorů) běžné vzorce zvládání situací selžou a objeví se psychóza.
