Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Schizofrenie
  • Aktuální: Schizofrenie: co to je?

Schizofrenie: co to je?

Schizofrenie
Autor: gesundheit.gv.at

Osoby postižené schizofrenií trpí poruchami myšlení, pocitů, chování (i motivace) a vnímání. Zvláštní mohou být i jejich pohybové návyky. Zasaženo je vnímání sama sebe (Kdo jsem? Jaký jsem?). Okolní realitu do jisté míry nevnímají jako skutečnou. Postižení se však nedomnívají, že jsou někým jiným nebo více osobami najednou, jako tomu je v případě mnohočetné poruchy osobnosti.

Základní informace o schizofrenii

Proti mýtu, že jsou nemocní schizofrenií nebezpeční, mohou vědecké studie předložit jiná fakta. Pro postižené osoby je větším rizikem, že se stanou obětí zločinu, než že budou jeho pachatelem. Onemocnění vrcholí mezi 20. a 30. rokem života. U žen se onemocnění vyskytuje stejně často jako u mužů, i když začíná většinou o něco později. Onemocnění patřící do oblasti schizofrenních poruch se objevují ve všech kulturních kruzích a společenských vrstvách.

Poznámka: U osob trpících schizofrenií existuje zvýšené riziko sebevraždy. Pokud postižený mluví o sebevraždě, je třeba to brát vždy vážně a okamžitě to konzultovat s lékařem. Postižený nesmí být v této situaci v žádném případě ponechán o samotě.

Formy schizofrenie

Průběh onemocnění je individuální. Většinou probíhá v jednotlivých fázích. Někteří postižení se zcela uzdraví, zatímco jiní žijí s méně výraznými příznaky. Někteří pacienti prodělají jen jednu nebo několik epizod schizofrenie. Vzhledem k tomu, že se tato nemoc projevuje v tak rozdílných formách, není vždy snadné ji rozpoznat.

Tři hlavní formy schizofrenie

Obecně se rozlišují tři hlavní formy schizofrenie:

  • Paranoidní schizofrenie: Tato podskupina se vyznačuje bludy (např. paranoiou) nebo halucinacemi (např. „slyšením hlasů“).
  • Katatonní schizofrenie: Tato forma začíná většinou náhle a je spojena s poruchami hybnosti. Postižení mají fáze, při nichž se vůbec nebo téměř nehýbou (stupor), jiné fáze se naopak vyznačují agitovaností. Při stuporu zůstává postižený nehybný, má strnulý výraz obličeje a nereaguje na vnější podněty. Vědomí a vnímání nemusí být nutně narušeno. Lze také pozorovat opakující se (stereotypní) pohyby nebo slovní projevy.
  • Nediferencovaná schizofrenie: Tuto formu není možné jednoznačně přiřadit k jednomu z ostatních podtypů nebo představuje smíšenou formu.

Vedle toho existuje takzvané schizofrenní reziduum. Často se objevuje při chronickém průběhu nebo mezi akutními epizodami nemoci. Charakteristická je nedostatečná motivace, sociální stažení a omezení při prožívání pocitů. U nemocných schizofrenií se vyskytují často také výpadky soustředění a krátkodobé paměti a depresivní nálady.

Příčiny vzniku nejsou přesně známy

Přestože neustále probíhají výzkumy zkoumající mechanismy vzniku tohoto duševního onemocnění, stále ještě není přesně jasné, proč k němu dochází. Podle všeho existují faktory, které zvyšují pravděpodobnost onemocnění schizofrenií. Může jít například o genetickou zátěž, stres, události před porodem nebo při porodu (např. těžké infekce), psychosociální komplikace (např. dětská traumata, rodinné problémy) nebo zneužívání návykových látek. Je možné, že na neurobiologické úrovni se na vzniklých obtížích spolupodílí nerovnováha v metabolismu dopaminu (viz článek Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku). V závislosti na oblasti mozku, kde je nadbytek nebo nedostatek dopaminu, dochází k poruchám motivace nebo myšlení, nebo k psychotickým jevům, jako jsou například halucinace nebo bludy (např. paranoia).

V dnešní době vycházíme z modelu stresové zranitelnosti. Ten uvádí, že při nevýhodných podmínkách (např. kombinace uvedených rizikových faktorů) běžné vzorce zvládání situací selžou a objeví se psychóza.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Mozek, nervy a smysly

Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku

V našem mozku jsou vzájemně propojeny miliardy nervových buněk (neuronů), které spolu komunikují...

Schizofrenie

Schizofrenie: diagnóza a léčba

Schizofrenie většinou probíhá v epizodách: tzv. ataky se střídají s relativně klidnými obdobími....

Deprese a bipolární porucha

Deprese: formy a průběh

Slovo deprese pochází z latiny a znamená „stlačit“ nebo „stáhnout k zemi“. Tato onemocnění se pro...

Deprese a bipolární porucha

Bipolární porucha: příznaky a diagnóza

Bipolární porucha se vyznačuje manickými, hypomanickými a depresivními epizodami. Při nich nálada...

Související doporučené zdroje

Schizofrenie

Schizofrenie

Zdroje věnované rizikovým faktorům, příznakům, diagnostice a léčbě schizofrenie. Dozvíte se také, které základní typy schizofrenie se v současné psychiatrii rozeznávají a jak se žije lidem, kteří s...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 04.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI