Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Jak překonat duševní trauma
  • Aktuální: Posttraumatická stresová porucha: diagnóza

Posttraumatická stresová porucha: diagnóza

Jak překonat duševní trauma
Autor: gesundheit.gv.at

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) znamená opožděnou nebo prodlouženou reakci na velkou zátěž nebo ohrožení. Kromě toho existuje možnost, že po opakované nebo přetrvávající extrémní zátěži (např. tělesné nebo sexuální zneužívání v dětství, případně mučení) dojde k trvalé změně osobnosti.

Posttraumatická stresová porucha: co to je?

Projevy této poruchy byly poprvé popsány v souvislosti se zážitky lidí, kteří se ocitli uprostřed válečného konfliktu. Posttraumatická stresová porucha neboli PTSD (zkratka pochází z anglického výrazu posttraumatic stress disorder) se může vyskytnout po situacích mimořádného ohrožení (např. válka, teroristické útoky, těžké úrazy, násilí) nebo po změnách katastrofického rozsahu (např. přírodní katastrofy). Tyto události způsobí těžké rozrušení u (téměř) každého člověka. K tomu se přidávají různé příznaky, jako je zejména opakované prožívání traumatizující události v myšlenkách či snech (tzv. flashbacky), nadměrná vznětlivost a vyhýbavé chování.

Intenzivní reakce se mohou vyskytnout i přímo během traumatu nebo bezprostředně po něm. Řadí se k nim:

  • pocit, že člověk sám, věci kolem něj nebo jeho zážitky nejsou reálné (derealizace),
  • pocit, že člověk není sám sebou (depersonalizace),
  • změna vnímání a prožívání času.

Člověk se může cítit také duchem nepřítomen a „prázdný“ (bez pocitů). V této souvislosti mluvíme o tzv. příznacích disociace. Mohou se objevit rovněž silné pocity viny a studu, často i značné výkyvy nálad.

Příznaky (nemusí být nutně všechny) se mohou objevit bezprostředně po traumatizující události a odezní zpravidla během 4–8 týdnů. O posttraumatické stresové poruše hovoříme teprve tehdy, pokud příznaky přetrvávají i po osmi týdnech od traumatizující události.

Někdy se však vyskytne i opožděná reakce, tzn. příznaky se objeví teprve po uplynutí delší doby od traumatizující události. Pokud se tak stane po uplynutí šesti měsíců či později, jedná se o tzv. chronickou posttraumatickou stresovou poruchu.

Jak se stanoví diagnóza PTSD?

V případě podezření na posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) by si měl postižený nejprve důvěrně pohovořit s lékařem nebo psychoterapeutem. Při tomto rozhovoru odborník odebere anamnézu (tzn. zeptá se na dosud prodělaná onemocnění), citlivě se vyptá na okolnosti traumatizující události a zjistí příznaky. Někdy se používají i standardizované dotazníky. Lékař může postiženého odeslat i na některá další vyšetření, aby mohl vyloučit tělesné nebo i jiné onemocnění. Typicky se jedná o neurologické vyšetření nebo některá zobrazovací vyšetření (např. vyšetření pomocí magnetické rezonance), pokud postižený zároveň utrpěl zranění (např. hlavy). Postižení často pociťují i tělesné bolesti; v tomto případě je nutné objasnit, zda tyto bolesti mají či nemají organickou příčinu.

Hlavní příznaky PTSD

Diagnostická kritéria jsou popsána v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) a v DSM-5 (vodítka, která vydala Americká psychiatrická asociace v roce 2013). Tyto klasifikační systémy se od sebe částečně liší. V České republice se při stanovení diagnózy používá MKN-10. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí se posttraumatická stresová porucha vyznačuje následujícími příznaky:

  • postižený byl vystaven události nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy; taková událost či situace by vyvolala hluboké zoufalství u téměř každého člověka,
  • u postiženého se vyskytují flashbacky (znovuprožívání traumatizující události v neodbytných a dotěrných vzpomínkách), živé vzpomínky a opakující se noční můry,
  • vyhýbání se situacím, které se podobají traumatizující události nebo s ní mají nějakou souvislost.

Další možné příznaky PTSD

Navíc se mohou vyskytnout následující příznaky:

  • výpadky paměti v souvislosti s traumatizující událostí,
  • zvýšené rozčilení a citlivost, a to současně s následujícími příznaky: poruchy usínání a spánku, vznětlivost, výbuchy vzteku, zvýšená lekavost, poruchy soustředění, zvýšená bdělost (postižený je neustále „ve střehu“).

V souvislosti s traumatizující událostí se u postiženého mohou objevovat myšlenkové či pocitové reakce (např. úzkost, bezmoc), které jsou pro něj velmi zatěžující. Velmi významným faktorem pro vznik PTSD je pocit ztráty kontroly.

Výše popsané příznaky se nemusí vždy plně rozvinout. Pokud se někdo po prožitém traumatu navenek jeví jako duševně stabilní, neznamená to ještě, že se u něj neobjeví PTSD.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte podezření, že trpíte následky duševního traumatu, můžete se obrátit na odborníka z některé z níže uvedených zdravotnických profesí či institucí. Snažte se přitom zjistit, zda se specializuje na duševní traumata:

  • psychiatr,
  • psychoterapeut,
  • klinický psycholog,
  • krizové centrum (např. Krizové centrum Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno [1]),
  • ambulance psychiatrie, psychosomatiky, popř. psychoterapie.

Související odkazy

  1. Krizové centrum poskytuje služby non-stop (odkaz vede na web fnbrno.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Deprese a bipolární porucha

Deprese: formy a průběh

Slovo deprese pochází z latiny a znamená „stlačit“ nebo „stáhnout k zemi“. Tato onemocnění se pro...

Úzkostné poruchy

Úzkostné poruchy: diagnóza

Včasná diagnóza úzkostné poruchy umožňuje rychlé zahájení léčby a snižuje riziko rozvoje dalších...

Jak překonat duševní trauma

Duševní trauma: co to je?

Pojem trauma se v posledních desetiletích používá stále častěji, i když v různých souvislostech....

Psychosomatika

Somatoformní poruchy: co to je?

Pojmem somatizace či funkční porucha označují lékaři stav, kdy má člověk tělesné příznaky, pro kt...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI