Posttraumatická stresová porucha: co to je?
Projevy této poruchy byly poprvé popsány v souvislosti se zážitky lidí, kteří se ocitli uprostřed válečného konfliktu. Posttraumatická stresová porucha neboli PTSD (zkratka pochází z anglického výrazu posttraumatic stress disorder) se může vyskytnout po situacích mimořádného ohrožení (např. válka, teroristické útoky, těžké úrazy, násilí) nebo po změnách katastrofického rozsahu (např. přírodní katastrofy). Tyto události způsobí těžké rozrušení u (téměř) každého člověka. K tomu se přidávají různé příznaky, jako je zejména opakované prožívání traumatizující události v myšlenkách či snech (tzv. flashbacky), nadměrná vznětlivost a vyhýbavé chování.
Intenzivní reakce se mohou vyskytnout i přímo během traumatu nebo bezprostředně po něm. Řadí se k nim:
- pocit, že člověk sám, věci kolem něj nebo jeho zážitky nejsou reálné (derealizace),
- pocit, že člověk není sám sebou (depersonalizace),
- změna vnímání a prožívání času.
Člověk se může cítit také duchem nepřítomen a „prázdný“ (bez pocitů). V této souvislosti mluvíme o tzv. příznacích disociace. Mohou se objevit rovněž silné pocity viny a studu, často i značné výkyvy nálad.
Příznaky (nemusí být nutně všechny) se mohou objevit bezprostředně po traumatizující události a odezní zpravidla během 4–8 týdnů. O posttraumatické stresové poruše hovoříme teprve tehdy, pokud příznaky přetrvávají i po osmi týdnech od traumatizující události.
Někdy se však vyskytne i opožděná reakce, tzn. příznaky se objeví teprve po uplynutí delší doby od traumatizující události. Pokud se tak stane po uplynutí šesti měsíců či později, jedná se o tzv. chronickou posttraumatickou stresovou poruchu.
Jak se stanoví diagnóza PTSD?
V případě podezření na posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) by si měl postižený nejprve důvěrně pohovořit s lékařem nebo psychoterapeutem. Při tomto rozhovoru odborník odebere anamnézu (tzn. zeptá se na dosud prodělaná onemocnění), citlivě se vyptá na okolnosti traumatizující události a zjistí příznaky. Někdy se používají i standardizované dotazníky. Lékař může postiženého odeslat i na některá další vyšetření, aby mohl vyloučit tělesné nebo i jiné onemocnění. Typicky se jedná o neurologické vyšetření nebo některá zobrazovací vyšetření (např. vyšetření pomocí magnetické rezonance), pokud postižený zároveň utrpěl zranění (např. hlavy). Postižení často pociťují i tělesné bolesti; v tomto případě je nutné objasnit, zda tyto bolesti mají či nemají organickou příčinu.
Hlavní příznaky PTSD
Diagnostická kritéria jsou popsána v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) a v DSM-5 (vodítka, která vydala Americká psychiatrická asociace v roce 2013). Tyto klasifikační systémy se od sebe částečně liší. V České republice se při stanovení diagnózy používá MKN-10. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí se posttraumatická stresová porucha vyznačuje následujícími příznaky:
- postižený byl vystaven události nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy; taková událost či situace by vyvolala hluboké zoufalství u téměř každého člověka,
- u postiženého se vyskytují flashbacky (znovuprožívání traumatizující události v neodbytných a dotěrných vzpomínkách), živé vzpomínky a opakující se noční můry,
- vyhýbání se situacím, které se podobají traumatizující události nebo s ní mají nějakou souvislost.
Další možné příznaky PTSD
Navíc se mohou vyskytnout následující příznaky:
- výpadky paměti v souvislosti s traumatizující událostí,
- zvýšené rozčilení a citlivost, a to současně s následujícími příznaky: poruchy usínání a spánku, vznětlivost, výbuchy vzteku, zvýšená lekavost, poruchy soustředění, zvýšená bdělost (postižený je neustále „ve střehu“).
V souvislosti s traumatizující událostí se u postiženého mohou objevovat myšlenkové či pocitové reakce (např. úzkost, bezmoc), které jsou pro něj velmi zatěžující. Velmi významným faktorem pro vznik PTSD je pocit ztráty kontroly.
Výše popsané příznaky se nemusí vždy plně rozvinout. Pokud se někdo po prožitém traumatu navenek jeví jako duševně stabilní, neznamená to ještě, že se u něj neobjeví PTSD.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud máte podezření, že trpíte následky duševního traumatu, můžete se obrátit na odborníka z některé z níže uvedených zdravotnických profesí či institucí. Snažte se přitom zjistit, zda se specializuje na duševní traumata:
- psychiatr,
- psychoterapeut,
- klinický psycholog,
- krizové centrum (např. Krizové centrum Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno [1]),
- ambulance psychiatrie, psychosomatiky, popř. psychoterapie.
Související odkazy
- Krizové centrum poskytuje služby non-stop (odkaz vede na web fnbrno.cz)
