Záchvaty přejídání a kompenzační chování
Kompenzačním chováním se člověk postižený mentální bulimií snaží zvrátit důsledky svého záchvatu přejídání. V tomto smyslu může kompenzačním chováním být:
- vyvolávání zvracení,
- dočasné období hladu (diety, půst), vyhýbání se vysoce kalorickým potravinám,
- užívání projímadel (laxativ),
- užívání anorektik (léků snižujících chuť k jídlu), diuretik (léky podporující močení) nebo léků ovlivňujících činnost štítné žlázy,
- zneužívání projímadel, použití diuretik, látek potlačujících chuť k jídlu a přípravků na léčbu štítné žlázy,
- extrémní tělesná aktivita (nadměrné cvičení).
Postižení často pociťují až chorobnou úzkost (patologický strach) z přírůstku na váze. Během záchvatů přejídání však ztrácejí kontrolu nad tím, kolik toho jedí i co vlastně jedí. V průběhu záchvatu mají postižení pocit, že s jídlem nemohou přestat.
Podle DSM-5 (vodítek, která vydala Americká psychiatrická asociace v roce 2013) lze mentální bulimii charakterizovat následovně:
- vyskytují se opakované epizody záchvatovitého přejídání,
- množství zkonzumovaných potravin v průběhu záchvatu přejídání výrazně převyšuje množství jídla, které by za stejnou dobu dokázalo zkonzumovat více lidí,
- požívání jídla během záchvatu není pod kontrolou: postižený má pocit, že konzumaci jídla nelze zastavit,
- kompenzační chování, které má zamezit váhovému přírůstku (např. vyvolávání zvracení), se objevuje opakovaně,
- kompenzační chování se objevuje alespoň 2× týdně po dobu nejméně tří měsíců,
- tělesné proporce a hmotnost postiženého silně ovlivňují jeho sebehodnocení.
Člověk postižený mentální bulimií nevnímá pocit hladu ani pocit sytosti, případně tyto pocity nevnímá jako „normální“.
Posedlost jídlem a tělesnou hmotností
Pacienti (výrazně častěji však pacientky) s diagnózou mentální bulimie se velmi intenzivně zabývají jídlem, jeho nakupováním a přípravou. Středem jejich zájmu je jejich postava, váha a vzhled. V mnoha případech mají postižení normální hmotnost; někdy je jejich hmotnost lehce pod normálem, mohou však mít i nadváhu. Postižení si sami stanovují velmi přísné váhové limity, které jsou však hluboce pod přiměřenou („zdravou“) tělesnou hmotností.
Různé formy mentální bulimie
Výše uvedená kritéria pro mentální bulimii nemusí být ve všech případech zcela naplněna. Pokud některý ze základních příznaků chybí, hovoříme o tzv. atypické mentální bulimii. Mentální bulimii často předchází mentální anorexie. Kromě toho se příznaky mentální bulimie mohou překrývat s příznaky jiných poruch příjmu potravy.
Následky mentální bulimie
Mentální bulimie představuje značnou zátěž nejen pro tělo, ale také pro duši, nejbližší okolí i peněženku postiženého. Její následky závisí na tíži a trvání onemocnění, na počtu záchvatů přejídání i na počtu projevů kompenzačního chování.
Zuby, žaludek a střeva
Zvracení může způsobit bolesti v krku a chronický chrapot. Dále se objevuje pálení žáhy, refluxní choroba jícnu a zánět sliznice jícnu (ezofagitida). Při zvracení se do úst dostávají kyselé žaludeční šťávy, které narušují sklovinu a mohou se tak přičinit o vznik zubního kazu. Vyskytují se i otoky štítné žlázy. Následkem chronického užívání projímadel je nakonec zácpa. U postižených se navíc vyskytují poruchy pocitu hladu a sytosti.
Minerály, metabolismus a kardiovaskulární systém
Půsty, jednostranné diety, zvracení a zneužívání diuretik a laxativ mohou vést k nedostatku elektrolytů (zjednodušeně řečeno iontů: sodík, draslík apod.), které mají životně důležité funkce. Jejich nedostatek ovlivňuje metabolismus v celém těle i funkci jednotlivých orgánů, a může vést např. ke svalovým křečím, ale i k těžkým srdečním arytmiím.
Především v kombinaci s nedostatečným příjmem tekutin (postižení málo pijí) jsou obzvláště silně zatěžovány ledviny. Při chronickém nedostatku tekutin hrozí riziko těžkého poškození tkáně ledvin, které může v nejhorším případě skončit i selháním ledvin. Kromě toho se u mentální bulimie vyskytují hormonální poruchy, které negativně ovlivňují funkci ledvin i nadledvin a rovnováhu vody v těle. V důsledku mentální bulimie se u postižených většinou hromadí voda v tkáních, což se projevuje otoky.
Poruchy hormonální rovnováhy se u dívek projevují např. i nepravidelností menstruace (viz článek Poruchy menstruačního cyklu). Při silných výkyvech hmotnosti nebo při příliš nízké hmotnosti se menstruace nemusí vůbec dostavit (viz článek Amenorea: vynechání menstruace).
Kvůli sníženému příjmu živin a narušení hormonální rovnováhy může být pozdním následkem mentální bulimie i osteoporóza. Nedostatek živin a tekutin se projevuje i na pleti: podobně jako u mentální anorexie bývá pleť bledá a suchá. Kromě nedostatku elektrolytů hrozí i nedostatek dalších životně důležitých látek, např. vitaminů. U lidí postižených mentální bulimií se objevuje rovněž únava, snížená schopnost soustředění a závratě.
Duševní problémy a závislosti
V průběhu onemocnění mentální bulimií se mohou objevit výkyvy nálad, sklony k depresím, apatie či ztráta původních zájmů. K tomu se přidává snížená schopnost soustředění i nižší výkonnost. Depresivní nálady mohou být přítomny již před propuknutím onemocnění.
Mentální bulimie může být do jisté míry spojena s těžkými duševními poruchami. Kromě depresivních poruch se vyskytují úzkostné poruchy, afektivní poruchy a posttraumatické stresové poruchy. Již před diagnózou mentální bulimie může být přítomna obsedantně kompulzivní porucha nebo sociální fobie. Vyskytují se i poruchy osobnosti (např. hraniční porucha osobnosti nebo vyhýbavá porucha osobnosti) a sebepoškozující chování.
V souvislosti s mentální bulimií se často vyskytuje užívání návykových látek a různé závislosti (viz kategorie Závislosti a návykové látky).
Sociální a finanční problémy
Kvůli vysokým výdajům za potraviny, které postižený konzumuje při záchvatech přejídání, se mohou objevit finanční problémy. Člověk postižený mentální bulimií se navíc často izoluje od svého okolí (tzv. sociální stažení).
Související odkazy
- Pavla Němečková: Poruchy příjmu potravy. Medicína pro praxi 2011, 8(11): 459–462. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 102 kB)
