Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Poruchy příjmu potravy
  • Aktuální: Poruchy příjmu potravy: co mohou dělat příbuzní?

Poruchy příjmu potravy: co mohou dělat příbuzní?

Poruchy příjmu potravy
Autor: gesundheit.gv.at

Je zcela pochopitelné, že rodiče jsou nešťastní a cítí se bezmocní, když jejich dcera či syn trpí poruchou příjmu potravy, nebo pokud existuje byť jen podezření některou z těchto poruch. Přístup k onemocnění i jeho léčba se navíc často liší případ od případu.

Jako rodič, zákonný zástupce nebo jiný dospělý člověk, který je teenagerovi trpícímu poruchou příjmu potravy nejblíže, můžete významně přispět k tomu, aby postižený přijal nabídku odborné pomoci. Některé instituce se přímo specializují na poskytování informací a poradenství v této oblasti.

Co mohou dělat rodiče

Diagnóza a léčba poruchy příjmu potravy (jak po stránce tělesné, tak duševní) patří do rukou lékaře. Na léčbu poruch příjmu potravy se některé kliniky dokonce specializují.

Jako rodič můžete přispět k tomu, aby vaše dítě uznalo potřebu lékařské péče a podstoupilo léčbu. Můžete jej na jeho cestě podporovat a přispět ke změně způsobů chování a faktorů, které s onemocněním přímo souvisejí. Většina rodičů chce svému dítěti pomoci co možná nejvíce. Potíže a problémy související s poruchou příjmu potravy lze ovšem překonat pouze s odbornou pomocí. Rodiče nicméně mohou a měli by sledovat proces léčby a zůstat se svým dítětem v kontaktu. Trvalý nebo i částečný rodičovský dohled mohou naopak působit kontraproduktivně.

Na vzniku a vývoji poruchy příjmu potravy se podílí řada různých faktorů. Ačkoli širší rodina nebo samotný rodič většinou není důvodem vzniku tohoto onemocnění, rodiče často přisuzují vinu sami sobě a mají výčitky svědomí. Do jisté míry jsou pochopitelné i různé emoce, jako je zejména zlost, vztek či smutek, ať už vůči sobě samému nebo ve vztahu k chování dítěte. Pokud je toho na vás příliš, obraťte se na poradenské centrum, případně vyhledejte pomoc klinického psychologa či psychoterapeuta, který vám pomůže vaše emoce zvládat. Porucha příjmu potravy totiž není zátěží pouze pro postiženého, ale i pro jeho rodinu, resp. nejbližší okolí. Při léčbě poruch příjmu potravy však v každém případě hraje velmi významnou roli podpora ze strany rodičů. Pouze spojenými silami je možné zvládnout celou situaci, resp. potíže z ní vyplývající.

Co byste měli vědět

O svých rozhodnutích dítě/adolescenta vždy informujte, a pokud možno nerozhodujte o všem sami, ale snažte se své dítě do rozhodování zapojit. Ve většině případů je potřeba postiženého nejprve přesvědčit o tom, že je zapotřebí vyhledat pomoc lékaře. Toho můžete zkusit dosáhnout například následujícími způsoby:

  • Získejte vhled, teprve potom jednejte. Porucha příjmu potravy v žádném případě není „normální fází puberty“, která sama od sebe zase odezní. Smiřte se s tím, že se jedná o duševní onemocnění.
  • Obstarejte si informace. Poskytne vám je lékař nebo specializovaná poradna.
  • Spojte se a buďte dítěti oporou společně. Vyrovnat se s touto situací je pro samotného člověka velmi obtížné. V ideálním případě by dítě měli podporovat oba rodiče. I v případě, že rodiče žijí odděleně, měli by hledat společnou cestu, pokusit se vyvarovat sporů a zaměřit svou pozornost na pomoc dítěti. Někdy je nutné partnera upozornit velmi důrazně, že dítě potřebuje i jeho pomoc.
  • Neodbývejte dítě, když se s vámi snaží zapříst rozhovor. V každodenním shonu není vždy snadné vycházet vstříc přáním ostatních. Přesto se však snažte vyhradit si aspoň chvíli času a dát dítěti možnost vypovídat se – ať už v okamžicích, kdy se na to cítíte po stránce fyzické i duševní, nebo v předem dohodnutých časech.
  • Komunikujte s dítětem – bez výčitek a bez přehánění. Najděte si nějakou klidnou chvilku a mluvte s dítětem o tom, co z jeho strany vnímáte, jak se cítíte, nebo třeba že vám změna jeho chování dělá starosti. Mnozí rodiče se takového rozhovoru bojí a vyhýbají se mu. Je však důležité dítěti dát najevo, že mu nabízíte pomoc, ačkoli vaše nabídka nejspíš nebude (alespoň zpočátku) přijata. Během rozhovoru se snažte, aby se řeč netočila stále jen kolem postavy či hubnutí, a nenechte se vtáhnout do diskusí na tato témata. Sdělte svému dítěti i to, že jste si třeba už o této problematice sháněli informace, třeba v poradně nebo u lékaře. Neshánějte pomoc potají, za zády svého dítěte! I v případě, že vaše dítě pomoc odmítá, má různé výmluvy nebo dokonce reaguje agresivně, se snažte působit klidným dojmem a pokračovat v rozhovoru, je-li to v dané situaci možné.
  • Přesvědčte dítě k návštěvě lékaře. Jako rodič máte za své dítě zodpovědnost. Poruchy příjmu potravy mohou mít závažné následky. V okamžiku, kdy je dítě připraveno podstoupit léčbu, byste jeho snahu měli podpořit. O léčbu se zajímejte, ale nevměšujte se do ní. Nepokoušejte se z dítěte páčit informace o probíhající léčbě. I když s tím nejspíš nebudete spokojeni, respektujte rozhodnutí svého dítěte (třeba i o přerušení léčby) a jeho soukromí. Nepokoušejte se mít dítě neustále pod dozorem.
  • Zajděte do specializované poradny. Vezměte si tam letáky a jiné informační materiály a nechte je ležet doma, aby se do nich mohli podívat i ostatní členové domácnosti. Postiženého nemůžete nutit, aby si šel nechat poradit. Hrozby nejsou na místě a „přesvědčovací pokusy“ často selhávají. Existuje i možnost anonymního poradenství, což může být pro dítě přijatelnější, třeba i po telefonu. Počítejte s tím, že nějakou dobu potrvá, než dítě samo dospěje k přesvědčení, že potřebuje radu, popř. že podstoupí léčbu.

Nezapomínejte ani na rodinu a sami na sebe

Existuje řada osvědčených tipů a rad, které mohou zvládání celé situace usnadnit jak dětem, tak jejich rodičům či zákonným zástupcům. Jsou to například tyto:

  • Obstarejte si pomoc sami pro sebe. Někdy je toho na člověka prostě moc, v takovém případě neváhejte sami vyhledat pomoc odborníka (klinický psycholog, psychoterapeut apod.).
  • Nezapomínejte na zbytek rodiny ani na svůj vlastní život. Porucha příjmu potravy je zátěží pro celou rodinu. S obtížnou situací se musí vyrovnávat i sourozenci. Často pomůže, když si s nimi otevřeně promluvíte o problémech, které vás tíží. Vysvětlete jim, že je v pořádku vyjadřovat své pocity a potřeby a stanovovat si hranice (a že v důsledku toho člověk může být vzteklý, nazlobený nebo se cítit bezmocně), a že chápete, že nechtějí stále jen poslouchat diskuse o jídle, a že rozumíte i jejich pocitu, že s postiženým se zachází jak „s malovaným vajíčkem“. Setkávat se s přáteli, bavit se a žít svůj vlastní život je důležité pro všechny – pro děti, pro dospívající i pro rodiče. I v tomto případě Vám mohou pomoci odborníci ve specializované poradně.
  • Nastavte pravidla a důsledně je dodržujte. Pokud například vaše dítě trpí anorexií a situace je pro všechny členy domácnosti příliš stresující, můžete se domluvit, že budete jíst odděleně, aby se ostatní členové rodiny mohli najíst v relaxované a uvolněné atmosféře. Lidé trpící anorexií mnohdy rádi vaří pro ostatní, avšak sami se s ostatními nenajedí. Někdy může pomoci, když takovému člověku pobyt v kuchyni (resp. vaření pro ostatní) zakážete.
  • Rady hledejte na správných místech. Výměna informací s přáteli nebo příbuznými může člověku někdy pomoci, často ho však může ještě více znejistit. Nejúčinnější tipy a rady získáte ve specializovaných poradenských centrech.

Co dělat při sebevražedných myšlenkách?

U lidí trpících poruchami příjmu potravy se mohou vyskytovat i sebevražedné myšlenky. Často jsou formulovány nepřímo, třeba ve smyslu: „Všechno je to k ničemu, já už dál nechci.“

Důležité: Toto skryté volání o pomoc nepřehlížejte a okamžitě jednejte. Zavolejte pomoc, kontaktujte lékaře. V akutních případech volejte zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155)!

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Poruchy příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy: jak rozpoznat příznaky?

Zaobírat se svým vlastním tělem je během puberty „normální“. V tomto období se dospívající často...

Jak překonat duševní trauma

Posttraumatická stresová porucha: diagnóza

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) znamená opožděnou nebo prodlouženou reakci na velkou zátě...

Poruchy autistického spektra

Autismus

Autismus se vyznačuje zejména poruchou smyslového vnímání. Postiženým působí značné problémy zrak...

Deprese a bipolární porucha

Deprese: diagnóza

Lékař diagnostikuje depresi na základě různých příznaků a s přihlédnutím k životní situaci pacien...

Související doporučené zdroje

Poruchy příjmu potravy

Centrum Anabell, z.ú.

Centrum Anabell vzniklo v roce 2002 s cílem nabízet pomoc a podporu osobám s poruchami příjmu potravy a jejich blízkým. Od roku 2012 rozšířilo své služby o další cílové skupiny a další aktivity k p...

Přejít na externí zdroj
Poruchy příjmu potravy

Anorexie a bulimie

Zdroje věnované prevenci, spouštěcím faktorům, příčinám, příznakům a léčbě poruch příjmu potravy. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi mentální anorexií a bulimií, které zdravotní komplikace doprovázejí...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 29.01.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI