Různé formy poruch příjmu potravy se mohou rovněž kombinovat. Mají ale jeden společný rys: nemocným témata „jídlo“ a „postava“ velmi významně ovlivňují každodenní život. Průběh onemocnění je většinou chronický a jeho následky jsou často závažné.
Formy poruch příjmu potravy
Rozlišujeme v zásadě tři „klasické“ formy:
Ne všechny rysy příslušné poruchy jsou vždy výrazně vyvinuté. Různé formy se mohou kombinovat, proto je nelze vždy připisovat pouze poruchám příjmu potravy. Kromě tří uvedených poruch existuje řada dalších. Poruchy příjmu potravy postihují hlavně mladé lidi, ale mohou se znovu objevit i ve vyšším věku.
Porucha příjmu potravy nikdy nevzniká náhle, nýbrž se vyvíjí postupně. Přechody mezi jednotlivými stadii jsou často plynulé.
Rizikové faktory u poruch příjmu potravy
Výzkumem vzniku, vývoje a trvání poruch příjmu potravy, stejně tak jako různými rizikovými faktory, se zabývá řada modelů snažících se o jejich vysvětlení. Psychologové vycházejí z toho, že do vzniku poruchy příjmu potravy je zapojeno více různých faktorů. Rizikové faktory mohou být rodinné, sociokulturní, individuální i biologické. Roli často hraje touha po zhubnutí. Existují také důkazy o tom, že se tato dispozice dědí. Kromě toho hraje svou roli i osobnost postiženého. V praxi jsou jednotlivé faktory a vzájemné působení faktorů u postižených různé.
Ideál krásy a společenský vliv
Společenský obraz ideálu krásy a hubnutí (v západních zemích) může ovlivnit i projevy poruch příjmu potravy. Ideál krásy, který je formován velmi štíhlým tělem, může mít negativní vliv na dospívající, kteří se značnou nejistotou prožívají fyzické i psychické změny během puberty. Poruchy příjmu potravy se mohou objevit i u lidí, kteří musejí být kvůli své práci velmi štíhlí, jako jsou například vrcholoví sportovci v některých disciplínách, tanečníci či modelky. Dalším ovlivňujícím faktorem je názor osob stejného věku.
Často aplikované diety a omezený příjem potravy
Toto patří mezi nejdůležitější rizikové faktory při poruchách příjmu potravy. Ke vznik poruch příjmu potravy přispívají různé diety, zvláště ty velmi přísné. Fáze hladovění jsou často střídány fázemi nezřízené chuti na cokoli. Některé dívky a chlapci kontrolují své jídlo velmi přísně, což může rovněž vyústit ve vznik poruchy příjmu potravy. Avšak zdaleka ne všichni adolescenti, kteří se snaží hubnout, mají později opravdové problémy s příjmem potravy.
Rodinná situace
Poruchy příjmu potravy mohou souviset s komunikací a vzory v rodině, např. kvůli určitým stylům výchovy, vyhýbání se konfliktům, vysokým očekáváním, nedostatečné péči rodičů nebo nejistým vazbám. Neexistují však žádné zvláštní vzorce chování a komunikace, které by obecně vedly k rozvoji poruch příjmu potravy.
Geny, dědičnost a výskyt v rodině
Mentální anorexie i bulimie se často vyskytují v rámci téže rodiny. Psychologové proto předpokládají, že určitou roli hrají i genetické faktory. U poruch příjmu potravy jde o komplexní onemocnění. Neexistuje však žádný „gen poruchy příjmu potravy“ pro vznik a vývoj poruch příjmu potravy. Předpokládá se také, že při poruchách příjmu potravy může hrát roli neurotransmiter serotonin.
Jednotlivec a osobnost
S poruchami příjmu potravy může být také spojeno nízké sebevědomí, zvláště pak v případě mentální anorexie či bulimie. Vyšší riziko rozvoje poruchy příjmu potravy může představovat perfekcionismus (zvláště pak u mentální anorexie) a vysoké nároky na sebe sama.
Duševní onemocnění nebo sklony k němu
S poruchami příjmu potravy mohou souviset některé duševní poruchy, jako je úzkost a obsedantně kompulzivní porucha nebo depresivní tendence, stejně jako negativní postoje.
Spouštěče
Mezi spouštěče poruch příjmu potravy řadí psychologové i problémy při psychickém zvládání tělesného vývoje (zvláště v období puberty), nadměrné nároky, traumatické zážitky (např. sexuální zneužívání nebo negativní sexuální zážitky, ale i zážitky z rozchodů).
