Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Poruchy osobnosti
  • Aktuální: Poruchy osobnosti: diagnóza a léčba

Poruchy osobnosti: diagnóza a léčba

Poruchy osobnosti
Autor: gesundheit.gv.at

Diagnóza poruch osobnosti není snadná a nelze ji stanovit okamžitě, protože tyto poruchy se projevují nejrůznějšími způsoby. Odborník proto vysloví nejprve tzv. suspektní diagnózu (podezření na určitou poruchu osobnosti), kterou však může potvrdit či vyvrátit až časem, a to v průběhu dalších vyšetření nebo i léčby.

Poruchy osobnosti jsou obecně léčitelné, ačkoli terapie je často zdlouhavá a od postižených (potažmo jejich nejbližšího okolí) často vyžaduje značnou míru trpělivosti a výdrže.

Jak se stanoví diagnóza poruchy osobnosti?

Diagnóza vyžaduje vědomosti, zkušenosti a intuici a provádí ji zpravidla psychiatr, případně psychoterapeut. Ke stanovení diagnózy může být přizván i klinický psycholog. Správně stanovená diagnóza usnadňuje nalezení vhodné formy léčby, aby postižený mohl vést pokud možno plnohodnotný život. V České republice se k diagnostice poruch osobnosti používá Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), případně i některá další mezinárodní diagnostická schémata (např. DSM-5).

Podle MKN-10 se k diagnostickým kritériím poruchy osobnosti řadí následující:

  • Přetrvávající vzorce chování charakteristické pro příslušnou poruchu osobnosti (viz článek Poruchy osobnosti: přehled různých typů) se celkově výrazně liší od obecně přijímaných kulturních hodnot v následujících oblastech: kognice, afektivita (vyjadřování a prožívání pocitů), kontrola impulzivity, naplňování potřeb a mezilidské vztahy.
  • Výsledné chování je v mnoha situacích neflexibilní, nepřiměřené nebo nevhodné.
  • Postižený pociťuje psychické napětí, může jej přenášet i na své nejbližší okolí.
  • Příznaky poruchy osobnosti trvají již delší dobu, začaly se projevovat ve starším školním věku nebo v období dospívání. Není však vyloučeno, že se poruchy osobnosti projeví teprve s věkem, často v souvislosti s pokusy o zvládání příznaků stárnutí.
  • Pozorovaný vzorec chování není způsoben jinou psychickou poruchou, respektive není jejím následkem. Přitom je možné, že současně s poruchou osobnosti se zároveň vyskytne jiné duševní onemocnění, které se může dostat do popředí.
  • Jednoznačně je vyloučena organická příčina nebo funkční porucha mozku.

Aby mohl odborník vyloučit tělesné onemocnění (např. změny na mozku), je nezbytné podstoupit lékařské vyšetření. V anamnestickém rozhovoru (často i s příbuznými) jsou zjišťovány významné životní události i dřívější onemocnění – tedy vše, co by mohlo mít vliv na vznik poruchy osobnosti. U osob trpících nějakou poruchou osobnosti je zvýšené riziko vzniku jiných duševních onemocnění i riziko sebevraždy.

Jak probíhá léčba poruchy osobnosti?

Postiženým je obvykle zatěžko vyhledat pomoc. Mnozí z nich ani sami nepoznají, že pomoc potřebují. Často se stává, že radu nebo léčbu hledají lidé z jejich nejbližšího okolí, kteří si s chováním svého blízkého sami nevědí rady, avšak jejich snaha není úspěšná – naopak si sami zadělají na vlastní duševní problémy. Léčba poruch osobnosti sice zabere určitý čas, v principu jsou však tyto poruchy léčitelné.

Principy léčby

Léčba je založena na několika základních pilířích: psychoterapie (včetně psychoedukace, tzn. postižený se učí lépe porozumět své poruše a žít s ní), socioterapie, (znovu)osvojení sociálních dovedností, zajištění základních sociálních potřeb a rehabilitace. V průběhu léčby se postižení mj. individuálně učí novým způsobům chování a náhledu na své okolí, a následně je zkoušejí používat v každodenním životě.

V rámci skupinové psychoterapie mohou postižení především poukázat na rozdíly mezi tím, jak vnímají své okolí oni sami a jak jej vnímají druzí, prožít pospolitost v chráněném prostředí a podpořit se vzájemně.

Podle toho, jaké má postižený příznaky, nebo zda u něj současně bylo diagnostikováno jiné onemocnění či porucha, může lékař předepsat i některé léky (např. anxiolytika, léky pro zmírnění úzkosti). Relativně často jsou předepisována antidepresiva, stabilizátory nálady nebo i antipsychotika. V souvislosti s poruchami osobnosti mohou být tyto léky nasazeny k prevenci či zmírnění úzkostných stavů, impulzivního jednání, ale i bludných představ a zkresleného myšlení a vnímání.

Poznámka: O účincích, vedlejších účincích a vzájemných interakcích léků vás informuje ošetřující lékař nebo lékárník.

Problémy, s nimiž postižení musejí bojovat (blízkost/odstup, důvěra atd.), nijak neulehčují samotnou léčbu, právě naopak. Poměrně často se stává, že postižený (nebo jeho nejbližší okolí) v léčbě nedokáže vytrvat. Velmi důležité proto je, aby si všichni zúčastnění postupně vybudovali důvěru k terapeutovi.

Psychoterapie

V rámci psychoterapie se postupně vyvinuly různé metody, které se zaměřují na léčbu poruch osobnosti, např. psychoterapie zaměřená na přenos (někdy se používá zkratka TFP z anglického výrazu transference focused psychotherapy) nebo terapie zaměřená na schémata (zkratka SFT, z anglického schema-focused therapy). Podle typu poruchy osobnosti zvolí odborník vhodný přístup. Dosud nejlépe prozkoumaná je terapie emočně nestabilní poruchy osobnosti (hraniční typ). Při ní se používá mj. dialekticko-behaviorální terapie (zkratka DBT, z anglického dialectical behaviour therapy) a terapie založená na mentalizaci (zkratka MBT, z anglického mentalisation-based therapy).

Při léčbě je nutné zohlednit případné komorbidity, tzn. další onemocnění či poruchy vyskytující se zároveň s poruchou osobnosti (např. závislosti, deprese atd.).

Na koho se mohu obrátit?   

Pokud máte podezření, že trpíte poruchou osobnosti, případně byste chtěli pomoci někomu ve svém okolí, nebo sami potřebujete duševní podporu jakožto příbuzní postiženého, poradí vám nejlépe psychiatr nebo psychoterapeut. Na psychiatrickou péči o děti a dospívající (do 18 let) se specializují dětští psychiatři. Obrátit se můžete rovněž na klinického psychologa.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Schizofrenie

Schizofrenie: diagnóza a léčba

Schizofrenie většinou probíhá v epizodách: tzv. ataky se střídají s relativně klidnými obdobími....

Úzkostné poruchy

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD): diagnóza a léčba

Pokud obsese a kompulze člověka zatěžují natolik, že mu výrazně znepříjemňují každodenní život, j...

Úzkostné poruchy

Úzkostné poruchy: léčba

Léčba úzkostných poruch je založena na dvou hlavních pilířích, kterými jsou psychoterapie a medik...

Úzkostné poruchy

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD): co to je?

Už jste se někdy přistihli, že znovu kontrolujete, zda jste skutečně vypnuli kávovar? Možná jste...

Související doporučené zdroje

Poruchy osobnosti

Poruchy osobnosti

Co je porucha osobnosti, jak se projevuje a jaká je její příčina? Které jsou nejčastější typy poruch osobnosti a na jakém základě se stanovuje jejich diagnóza? V čem spočívá léčba těchto poruch, na...

Přejít na externí zdroj
Poruchy osobnosti

Disociální porucha osobnosti

Co rozumíme pod pojmem asociální osobnost a jakým způsobem se projevuje? Čemu bychom se měli vyhnout při komunikaci se sociopatem? Proč a z jakých příčin vznikají poruchy osobnosti? Těmito a dalším...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 04.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI