Následující přehled nejvýznamnějších poruch osobnosti by měl postiženým i jejich blízkým poskytnout podporu a usnadnit cestu k nalezení odborné pomoci.
Jaké druhy poruch osobnosti existují?
Odhaduje se, že celosvětově trpí nějakou poruchou osobnosti asi 11 % lidí. Mezi odborníky z různých zemí však nepanuje shoda v definici poruch osobnosti. Obecné informace o tom, co se rozumí pod pojmem porucha osobnosti, najdete v článku Poruchy osobnosti: co to je?
Základní orientaci poskytují oficiální klasifikace, v nichž jsou rozčleněny nejen poruchy osobnosti, ale i řada dalších onemocnění a poruch. U nás se používá Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), případně i některá další mezinárodní diagnostická schémata (např. DSM-5). V České republice stojí DSM-5 spíše v pozadí, při stanovení diagnózy se oficiálně používá MKN-10. DSM-5 však pomáhá například při dělení poruch osobnosti do tří tzv. klastrů:
Klastr A (podivíni)
Do klastru A se řadí poruchy osobnosti, které se vyznačují podivínským a excentrickým chováním. Patří sem paranoidní, schizoidní a schizotypální porucha osobnosti.
Klastr B (afektovaní)
Do klastru B spadají poruchy osobnosti, které se vyznačují velmi emotivním, dramatickým a náladovým chováním. Řadí se sem disociální (antisociální), histrionská, narcistická a emočně nestabilní porucha osobnosti.
Klastr C (úzkostní)
Do klastru C se řadí poruchy osobnosti, které se vyznačují úzkostlivým, vyhýbavým či nutkavým chováním. Patří sem vyhýbavá (anxiózní), závislá, anankastická (obsedantně-kompulzivní) a pasivně agresivní porucha osobnosti.
Následující výčet nejvýznamnějších poruch osobnosti by měl postiženým i jejich blízkým posloužit k tomu, aby věnovali pozornost svému vlastnímu duševnímu rozpoložení (nebo i rozpoložení někoho jiného), a usnadnit cestu k nalezení odborné pomoci.
Klastr | Porucha osobnosti | Příklady chování postiženého člověka |
---|---|---|
A | paranoidní porucha osobnosti |
|
A | schizoidní porucha osobnosti (pozor, nezaměňovat se schizofrenií) |
|
A | schizotypální porucha osobnosti (pozor, nezaměňovat se schizofrenií) |
|
B | emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) |
|
B | emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) |
|
B | narcistická porucha osobnosti |
|
B | histrionská porucha osobnosti |
|
B | disociální (antisociální) porucha osobnosti |
|
C | vyhýbavá (anxiózní) porucha osobnosti |
|
C | anankastická (obsedantně-kompulzivní) porucha osobnosti |
|
C | závislá porucha osobnosti |
|
C | pasivně agresivní porucha osobnosti |
|
Kromě výše uvedeného existují i tzv. smíšené poruchy osobnosti. Pro lidi s poruchou osobnosti je obtížné vyjadřovat své názory a pocity. V mnoha případech vycházejí ze své dřívější zkušenosti, že stejně nebudou „správně“ vnímáni nebo doceněni. Aby dosáhli svých cílů v mezilidských vztazích (např. uznání, láska), často se chovají podivně a záměrně ovlivňují reakce ostatních lidí – avšak tak, aby lidé v jejich okolí toto chování pokud možno nepostřehli. „Výstřední“ chování vzniká většinou v průběhu života a při bližším zkoumání lze většinou odhalit jeho příčinu (např. problematické zkušenosti s předchozími vztahy). Mnoha lidem s poruchou osobnosti se daří své chování maskovat a na své okolí působí velmi nenápadně. Ve svém nitru však přitom mohou pociťovat velké psychické napětí, a někdy jej přenášejí i do svého okolí.
Poruchy osobnosti se vztahují k určitým významným a prominentním osobnostním rysům lidí. Protože se vztahují k charakteru člověka, nelze poruchy osobnosti srovnávat s jinými nemocemi v poměru 1 : 1. Lidé s poruchami osobnosti často mívají mnoho dalších – často i pozitivních – charakterových vlastností, které danou poruchu osobnosti definují. Proto nemůžeme ani bychom neměli „zaškatulkovat“ celého člověka. Klasifikace nicméně usnadňuje některé diagnostické i terapeutické kroky. Poruchy osobnosti se také mohou v průběhu života měnit.
Zvýrazněné rysy osobnosti a změny osobnosti
Od poruch osobnosti je třeba odlišovat tzv. zvýrazněné rysy osobnosti, u kterých výše uvedené charakteristiky nejsou rozvinuté tak silně. Kromě toho člověk se zvýrazněnými osobnostními rysy nepociťuje žádné (nebo téměř žádné) psychické napětí. V některých případech však mohou zvýrazněné rysy osobnosti plynule přejít v poruchu osobnosti.
Dále existují tzv. změny osobnosti. Ty se vyskytují jako důsledek těžké nebo přetrvávající psychické zátěže, závažných duševních onemocnění, těžké deprivace (např. nedostatek citové náklonnosti nebo sociálních kontaktů), případně onemocnění či poranění mozku.
Obecně se odborníci kloní k názoru, že lehké formy poruch osobnosti, které lze považovat za víceméně „normální“ chování, mohou v některých případech přejít v těžké až extrémní formy. Ačkoli tedy nejde o nemoci v pravém slova smyslu, v některých případech může odborník doporučit konkrétní terapeutická opatření – právě kvůli tomu, aby se předešlo vystupňování dané poruchy osobnosti.
Související odkazy
- Přemysl Suchomel: Poruchy osobnosti (odkaz vede na web Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod)
- Zdeněk Faldyna: Specifické poruchy osobnosti, část I. Diagnostika. Psychiatrie pro praxi 2005, 1: 48–51. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 98 kB)
- Zdeněk Faldyna: Specifické poruchy osobnosti, část II. Diferenciální diagnostika a terapie. Psychiatrie pro praxi 2005, 2: 96–99. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 112 kB)
- Petra Houbová, Ján Praško, Marek Preiss, Erik Herman: Narcistická porucha osobnosti – diagnostika a léčba. Psychiatrie pro praxi 2005, 1: 18–25 (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 169 kB)
- Petra Houbová, Ján Praško, Marek Preiss: Vyhýbavá porucha osobnosti – diagnostika a kognitivně-behaviorální terapie. Psychiatrie pro praxi 2004, 4: 179–185 (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 157 kB)
- Petra Houbová, Ján Praško, Marek Preiss: Závislá porucha osobnosti – diagnostika a léčba. Psychiatrie pro praxi 2004, 2: 55–59. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 153 kB)
- Zuzana Sedláčková, Ján Praško, Marie Ocisková, Dana Kamarádová, Klára Látalová: Anankastická porucha osobnosti a komorbidní depresivní porucha. Psychiatrie pro praxi 2016, 17(1e): e9–e16. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 153 kB)
- Národní ústav duševního zdraví: Prevence sebevražd (odkaz vede na web sebevrazdy.cz)