Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Deprese a bipolární porucha
  • Aktuální: Deprese: jak se projevuje u žen, jak u mužů?

Deprese: jak se projevuje u žen, jak u mužů?

Deprese a bipolární porucha
Autor: gesundheit.gv.at

U žen je depresivní onemocnění diagnostikováno častěji, muži však častěji páchají sebevraždu. V následujících řádcích se dozvíte, jak se u žen a u mužů liší rizikové faktory a příznaky a jakou roli mohou hrát společenské vlivy.

Ženy: častější diagnóza deprese

Podle zdravotních statistik je deprese u žen diagnostikována přibližně dvakrát častěji než u mužů. Při bližším prozkoumání těchto údajů – a zvláště se zaměřením na rodinný stav a zaměstnání – se však ukáže, že deprese nepostihuje všechny ženy „plošně“, nýbrž zejména ženy v konkrétních životních situacích (dvojitá zátěž, zkušenosti s násilím apod.). Depresivní nálady se mohou u žen vyskytovat i v rámci tzv. premenstruačního syndromu, po porodu a během přechodu. Zatím však nebylo jednoznačně prokázáno, zda při těchto stavech hrají hlavní roli hormony, a do jaké míry se na nich podílejí životní okolnosti. Z epidemiologických dat není ani možné vyvodit, zda se nové případy deprese vyskytují v souvislosti s menopauzou.

Značný stres zažívají zejména ženy s dvojitou nebo dokonce trojitou zátěží (malé děti, zaměstnání, domácnost apod.), které proto mají zvýšené riziko výskytu deprese. To není jen důsledkem okolností samotných (např. vícečetná zátěž vyplývající z rodinné, partnerské či pracovní situace), ale také tlaku, které na ženy neustále vyvíjejí jejich nejbližší (třeba i formou „dobře míněných“ rad). Ženy navíc častěji bývají oběťmi domácího násilí. Traumatické zážitky z násilných situací nahrávají vzniku duševních onemocnění obecně; deprese je jen jedním z nich. A zatímco muži při „zvládání deprese“ spíše sáhnou po alkoholu, u žen hrozí riziko vzniku závislosti na uklidňujících lécích.

Muži: vyšší sebevražednost

U mužů se mohou deprese projevovat jinak než u žen. Depresivní muži bývají spíše podráždění nebo tíhnou k agresi – ať už proti sobě samým, nebo proti ostatním. Muži se také častěji uchylují k drogám nebo k alkoholu. Kromě toho je mužům často zatěžko mluvit o svých duševních potížích, protože očekávání společnosti „jsou nastavena jinak“. Nicméně i u mužů se již v poslední době objevuje tendence vyhledat odbornou pomoc v případě duševních problémů.

Muži si sáhnou na život častěji než ženy. Deprese jsou nejvýznamnějším rizikovým faktorem sebevraždy.

Odborníci diskutují o tom, zda s přibývajícím věkem může nedostatek testosteronu zvyšovat riziko výskytu deprese. Ženatí muži trpí depresemi méně než staří mládenci, a rovněž riziko sebevraždy je u nich nižší. Zdá se, že u žen tento „manželský“ faktor nehraje tak významnou roli.

Stereotypy: ženy jsou ochotné pomáhat, muži jsou odvážní?

Stereotypy „typicky ženského“, popř. „typicky mužského“ chování nebo charakterových vlastností jsou definovány v tzv. genderových rolích. Genderové role jsou především výplodem společnosti, která každému z pohlaví připisuje „jeho“ vlastnosti a ovlivňuje jeho vývoj.

Typicky ženské stereotypy:

  • soucit,
  • otevřené vyjadřování pocitů,
  • ochota pomáhat,
  • něžnost,
  • pasivita atd.

Typicky mužské stereotypy:

  • sebejistota,
  • nezávislost,
  • odvaha,
  • silná vůle,
  • schopnost rozhodovat atd.

Tyto stereotypní představy mohou vést například k tomu, že mužům je zatěžko při duševním onemocnění (např. při depresi) vyhledat odbornou pomoc, že duševní potíže se připisují spíše ženám apod. Zatím není stále jasné, do jaké míry tyto stereotypy ovlivňují diagnostiku deprese.

Poznámka: Výše zmíněné stereotypy jsou uvedeny pouze pro ilustraci. U každé ženy a u každého muže se tyto vlastnosti projevují individuálně.

Související odkazy

  1. Národní ústav duševního zdraví: Prevence sebevražd (odkaz vede na web sebevrazdy.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Deprese a bipolární porucha

Deprese: možnosti léčby a prevence recidivy

Depresi člověk nemusí jen bezmocně přihlížet: existují různé možnosti léčby tohoto duševního onem...

Deprese a bipolární porucha

Deprese: formy a průběh

Slovo deprese pochází z latiny a znamená „stlačit“ nebo „stáhnout k zemi“. Tato onemocnění se pro...

Deprese a bipolární porucha

Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory

Dnes jsou deprese vnímány jako onemocnění nebo komplexy příznaků způsobené více příčinami. Při vz...

Násilí doma a v práci

Domácí násilí: co to je?

Domácím násilím se rozumí týrání fyzické (tělesné), psychické (duševní), sexuální nebo ekonomické...

Související doporučené zdroje

Deprese a bipolární porucha

Prevence sebevražd

O sebevraždách mělo mluvit. Každý z nás se někdy může ocitnout v těžkých situacích, které mohou působit neřešitelně. Je důležité umět se postarat o sebe, o lidi v okolí a případně včas vyhledat odb...

Přejít na externí zdroj
Deprese a bipolární porucha

Deprese

Zdroje věnované příčinám, projevům, rozpoznání a léčbě deprese, včetně psychoterapie a doporučení, která se týkají soužití s osobou, která trpí depresí.

Přejít na externí zdroj
Deprese a bipolární porucha

Bipolární porucha

Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě bipolární poruchy (dříve maniodepresivní psychóza). Příspěvky se zaměřují na jednotlivé cykly onemocnění a přinášejí různá doporučení, kterým...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 25.03.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI