Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Deprese a bipolární porucha
  • Aktuální: Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory

Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory

Deprese a bipolární porucha
Autor: gesundheit.gv.at

Dnes jsou deprese vnímány jako onemocnění nebo komplexy příznaků způsobené více příčinami. Při vzniku onemocnění hrají roli psychické, neurobiologické a sociální faktory. Společně mohou působit velmi komplexně.

Jaké existují vědecké modely objasňující depresi?

Podle takzvaných modelů stresové zranitelnosti vznikají depresivní poruchy na pozadí takzvané citlivosti dané osoby, například v souvislosti s rodinnou zátěží či některými osobnostními rysy. Pokud u zranitelných osob dochází k interakci zátěže (např. stresu, násilí, ztráty zaměstnání) s jinými faktory (např. poruchami mozkového metabolismu, psychickými procesy, jako je smutek) a případně dalšími onemocněními nebo nedostatkem sociální podpory, mohou se rozvinout deprese.

Neurobiologická perspektiva

Pokud člověk trpí depresí, může docházet ke změnám metabolismu v mozku – vzniká zde nerovnováha přenašečů (neurotransmiterů) serotoninu, noradrenalinu a/nebo dopaminu. U depresivních onemocnění, která jsou střídavě spojená s chorobně dobrou náladou (mánií), dochází v mozkovém metabolismu k jiným změnám. Ke vzniku deprese mohou přispět také hormonální poruchy (např. onemocnění štítné žlázy nebo změněná hladina kortizolu).

Deprese je prokazatelně spojena se změnou funkce a struktury v několika oblastech mozku (především v takzvaném limbickém systému). Tyto změny v mozku mohou vykazovat také interakce s jinými orgánovými systémy. Vedle toho mohou v mozku vzniknout zánětlivé procesy v důsledku psychosociálních nebo fyzických stresorů. Psychické a biologické faktory působí společně, například i prostřednictvím hormonálních drah. Vedle toho může riziko deprese zvyšovat narušený cirkadiánní rytmus nebo změna struktury spánku (např. jeho hloubka).

Psychologické teorie

Existují i další teorie, mimo jiné z oblasti psychologie, které se zabývaly příčinami deprese. Za faktory, které mohou přispět k rozvoji deprese, je považováno například trauma, násilí, strach ze ztráty nebo negativní vnímání sebe sama / svých osobnostních rysů (např. nízká sebedůvěra). Může jít o vzorce chování a reakce na vztahy nebo dominanci negativních vzorců myšlení a pocitů bezmoci, pokud jde o zvládání vlastních pocitů.

Sociologické modely

Tyto modely zkoumají prokazatelný vztah ke společnosti. Deprese tak má být vnímána rovněž jako fenomén určité doby nebo kultury. K depresivním náladám může případně přispět i moderní způsob života zahrnující komplexní osobní i profesní svět nebo zahlcení elektronickými médii.

Jaké jsou rizikové faktory?

K rizikovým faktorům onemocnění depresí patří zejména:

  • depresivní nebo bipolární onemocnění v rodině,
  • předchozí depresivní epizody,
  • pokusy o sebevraždu v anamnéze, respektive v rodinné anamnéze,
  • tělesná onemocnění (např. „organická deprese“ způsobená onemocněním/poškozením mozku, nedostatečnou funkcí štítné žlázy, zhoubným nádorem, cévní mozkovou příhodou apod.),
  • chronické úzkostné poruchy v dětství a mládí,
  • závislost,
  • náročné životní okolnosti (např. ztráta blízkého člověka, ztráta zaměstnání, chronická zátěž – třeba na pracovišti),
  • poruchy spánku,
  • chybějící nebo nedostatečná sociální podpora,
  • diskriminace (např. na základě pohlaví nebo sexuální orientace),
  • osamělost,   
  • nedostatek světla (důsledkem může být tzv. zimní deprese).

Vedle toho jsou patrné souvislosti mezi depresí a sociálními a ekonomickými faktory. Depresivním onemocněním častěji trpí lidé s nižším vzděláním, nižšími příjmy či dlouhodobě nezaměstnaní.

Pokud jde o rozdíly v souvislosti s genderovými aspekty, hraje roli řada faktorů (např. sociální role, zvládání stresu). Bližší informace na toto téma najdete v článku Deprese: jak se projevuje u žen, jak u mužů?

Jak předcházet vzniku deprese?

Obecně není možné depresi spolehlivě předcházet, neboť při tomto onemocnění hraje roli příliš mnoho faktorů. Člověk však má k dispozici ochranné mechanismy, které mu mohou pomoci zabránit v pádu na duševní dno. Jedním z nich je tzv. resilience: jde o míru odolnosti vůči negativním vlivům, aniž by se přitom u dané osoby rozvinulo psychické onemocnění. Resilience tak vysvětluje, proč někdo dokáže přestát těžkou krizi, aniž by se přitom zhroutil.

K ochranným faktorům patří mimo jiné stabilní okruh přátel, materiální jistota, sebedůvěra a humor. Vyvážený duševní život, schopnost požádat o pomoc, být součástí sociální sítě, být celkově zdravý – to vše může do jisté míry působit preventivně. Preventivní funkci má i zdravý životní styl: zdravá strava a pohyb, dostatek spánku, vyhýbání se kouření a nezdravé konzumaci alkoholu. 

Pokud se však již rozvine depresivní epizoda nebo jiné (duševní) onemocnění, je rozhodující včasná diagnostika a léčba.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Mozek, nervy a smysly

Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku

V našem mozku jsou vzájemně propojeny miliardy nervových buněk (neuronů), které spolu komunikují...

Deprese a bipolární porucha

Deprese: formy a průběh

Slovo deprese pochází z latiny a znamená „stlačit“ nebo „stáhnout k zemi“. Tato onemocnění se pro...

Psychosomatika

Psychosomatika: co to je?

Psychosomatika zkoumá vzájemné působení těla a duše. Zabývá se otázkou, jak psychické vlivy působ...

Deprese a bipolární porucha

Bipolární porucha: příznaky a diagnóza

Bipolární porucha se vyznačuje manickými, hypomanickými a depresivními epizodami. Při nich nálada...

Související doporučené zdroje

Deprese a bipolární porucha

Prevence sebevražd

O sebevraždách mělo mluvit. Každý z nás se někdy může ocitnout v těžkých situacích, které mohou působit neřešitelně. Je důležité umět se postarat o sebe, o lidi v okolí a případně včas vyhledat odb...

Přejít na externí zdroj
Deprese a bipolární porucha

Deprese

Zdroje věnované příčinám, projevům, rozpoznání a léčbě deprese, včetně psychoterapie a doporučení, která se týkají soužití s osobou, která trpí depresí.

Přejít na externí zdroj
Deprese a bipolární porucha

Bipolární porucha

Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě bipolární poruchy (dříve maniodepresivní psychóza). Příspěvky se zaměřují na jednotlivé cykly onemocnění a přinášejí různá doporučení, kterým...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI