Jak se zubní kaz přenáší?
Pod pojmem zubní kaz se rozumí narušení tkáně zubu kyselinami, které pocházejí z bakterií v zubním plaku. V ústní dutině každého člověka se nachází velké množství bakterií, což je naprosto přirozené. Většina těchto bakterií je dokonce užitečná, protože díky nim proces trávení začíná již v ústech. V ústech novorozence ještě nejsou kariogenní bakterie, tedy bakterie způsobující zubní kaz (např. Streptococcus mutans nebo laktobacily). Již v prvních letech života je však na dítě přenesou jeho rodiče, sourozenci, nebo i jiní lidé (např. olíznutím lžičky nebo dudlíku).
Jakmile se kariogenní bakterie jednou dostanou do ústní dutiny, pevně se tam drží. Zabránit vzniku zubního kazu můžeme pouze pravidelným odstraňováním zubního plaku, a to důkladným čištěním zubů (viz článek Péče o zuby: jak je správně čistit?). Při nedostatečné zubní a ústní hygieně přetrvává zubní plak nejen na viditelných plochách zubů, ale i v mezizubních prostorech. Bakterie obsažené v zubním plaku začnou okamžitě rozkládat sacharidy (cukry) ze stravy. Přitom vznikají kyseliny (např. kyselina mléčná), které narušují sklovinu (stavba zubu je popsána v článku Od mléčných zubů až k zubům moudrosti). Pokud zubní kaz není v této časné fázi odhalen a léčen, může se šířit dále a napadnout i zubovinu a nerv. V nejhorším případě může člověk kvůli zubnímu kazu o postižený zub i přijít.
Jak vzniká zubní kaz?
Kariogenní bakterie ve svém jídelníčku upřednostňují zejména sladkosti a potraviny s vysokým obsahem sacharidů, jako jsou např. chipsy či pizza. Strava bohatá na cukry představuje ideální živnou půdu pro přežívání a rozmnožování kariogenních bakterií, neboť ty přeměňují cukry ze stravy na kyselinu. Tato kyselina pak napadá sklovinu a může postupně zničit celý zub, pokud není včas a odborně vyčištěn a ošetřen.
Důležitou roli hrají sliny, které neutralizují kyseliny v ústní dutině a mohou sklovinu remineralizovat, tzn. navracet do ní zpět minerály (zejm. vápník), které se uvolnily působením kyselin. Bakteriím se obzvláště daří (tzn. množí se) při sníženém množství slin v ústech. Tak je tomu například v noci, když spíme: ve spánku se sliny tvoří nejméně z celého dne. Právě proto je důležité vyčistit si zuby důkladně večer před ulehnutím ke spánku, aby se kariogenní bakterie nemohly tolik rozmnožovat.
Formy a příznaky zubního kazu
Podle toho, které zubní tkáně jsou postiženy, rozlišují zubní lékaři tři formy zubního kazu:
- kaz skloviny a kaz dentinu – jak již z názvů vyplývá, tyto formy zubního kazu postihují sklovinu, resp. dentin (struktura zubu je popsána v článku Od mléčných zubů až k zubům moudrosti); jsou to dvě nejčastěji se vyskytující formy zubního kazu;
- kaz cementu – s přibývajícím věkem dáseň ustupuje a částečně obnažuje kořeny zubů; ty však nejsou chráněny sklovinou, proto jsou náchylnější ke vzniku zubního kazu.
Každý člověk by si měl sám pravidelně kontrolovat své zuby. Prvními viditelnými známkami zubního kazu jsou bílé skvrny (zubní lékaři někdy používají anglický název white spots) na sklovině. Nejprve se na sklovině vytvoří drsnější ploška, na které dobře ulpívá zubní plak. Pokud je zubní kaz odhalen v tomto počátečním stadiu (tzv. iniciální kariézní léze), lze situaci ještě zachránit intenzivní zubní a ústní hygienou, případně i užíváním fluoridů. Za těchto podmínek se může sklovina remineralizovat a tím se i vyhojí bílé skvrny.
Pokud zubní kaz není zastaven a postupuje dále, postižená místa se zbarví většinou do žlutohněda. Zubní kaz postupně proniká sklovinou a napadá zubovinu. V tomto stadiu člověk často pocítí první bolesti. Opravdu velké bolesti způsobuje zubní kaz ve stadiu, kdy dosáhne až k nervu a vyvolá jeho zánět.
Prevence zubního kazu
Riziko vzniku zubního kazu mohou děti i dospělí snížit pravidelným čištěním zubů, a to s použitím zubní pasty obsahující fluorid. Čištěním zubů se z nich odstraňují bakterie i zubní plak.
Pro prevenci zubního kazu jsou nejúčinnější následující opatření:
- pravidelné čistění zubů i mezizubních prostor; odborníci doporučují čistit si zuby alespoň dvakrát denně, a to po jídle;
- 2× ročně návštěva zubního lékaře (viz článek Zubní preventivní prohlídky) a 2× ročně návštěva dentální hygieny;
- snížení příjmu potravin s vysokým obsahem cukrů, zvláště pak v době mezi hlavními jídly.
Na koho se mohu obrátit?
I když třeba nemáte žádné obtíže, měli byste pravidelně (2× ročně) chodit na zubní preventivní prohlídky.
