Před prořezáním zubů
Na správnou „ústní hygienu“ je ovšem třeba dbát již před prořezáním prvních zoubků. V ústech novorozence ještě nejsou kariogenní bakterie, tedy bakterie způsobující zubní kaz. Již v prvních letech života je však na dítě přenesou jeho rodiče, sourozenci, nebo i jiní lidé (např. olíznutím lžičky nebo dudlíku). Kvůli prevenci zubního kazu by proto rodiče ani sourozenci neměli dítěti nikdy olizovat dudlík ani používat společný příbor.
Správná péče již od samého začátku
Na pozdější čištění zubů můžete své dítě připravovat ještě před prořezáním prvních zoubků – například tím, že mu několikrát přejedete čistým bříškem prstu po bezzubých dásních. Nejpozději s prořezáním prvního mléčného zubu je však nutné začít s pravidelnou a důkladnou péčí, aby vaše dítě i v budoucnu mělo krásné a zdravé zuby:
- Mléčné zuby jsou obzvláště náchylné ke vzniku zubních kazů, protože jejich sklovina ještě není plně vyvinutá. Zuby by se proto měly pravidelně čistit vodou, např. po hlavních jídlech, ale zejména po sladkostech a slazených nápojích (viz také článek Správnou výživou ke zdravým zubům). Zpočátku to lze dělat čistým kapesníkem (nebo kouskem gázy) ovinutým kolem ukazováčku; použitý materiál by pokud možno neměl pouštět vlákna. Někdy je k tomu zapotřebí několik jemných pokusů, protože některé děti si na „čištění“ zubů musejí nejprve zvyknout. Zoubky ale můžete jednou denně opatrně čistit i měkkým dětským zubním kartáčkem.
- Zubní pastu vhodnou pro děti vám nejlépe doporučí zubní lékař. O tom, zda je nutné používat fluoridové tablety, popř. zubní pastu s obsahem fluoridu, vás informuje dětský lékař, popř. zubní lékař.
- Přibližně od 3. roku věku by si mělo dítě zvykat na čištění zubů 2× denně. Správnému čištění zubů je však potřeba se postupně naučit. Ukažte proto svému dítěti, jak se správně čistí zuby a trénujte s ním i plivání pasty. Dopřejte svému dítěti dostatek času k nácviku. Bližší informace najdete v článku Na technice čištění zubů záleží!.
- Děti si často chtějí zuby čistit samy. Pokud tomu tak je i u vašeho dítěte, měli byste přesto na čištění dohlížet. Odborníci navíc doporučují zuby pro jistotu ještě jednou přečistit, zvláště pak před spaním.
- Školáci již mohou každodenní čištění zubů provádět samostatně. Jakmile se totiž dítě naučí psát, jsou jeho motorické schopnosti již natolik vyvinuté, aby si dokázalo i samo čistit zuby. Přesto i zde platí, že čištění zubů byste měli pravidelně kontrolovat. Obzvláště pozor je potřeba dávat na tzv. šestku (první trvalá stolička), protože tento zub má již hluboké rýhy a jamky, a tudíž je potřeba čistit jej obzvláště důkladně. Od 6. roku věku již mohou děti používat zubní pastu s vyšším obsahem fluoridu.
- Zubní preventivní prohlídky: s pravidelnými návštěvami zubního lékaře byste měli začít nejpozději s prořezáním všech mléčných zubů, tzn. přibližně od 2.–3. roku dítěte. Zubního lékaře však můžete navštívit i mnohem dříve – už proto, aby si dítě přivyklo na „bezbolestné“ návštěvy zubní ordinace.
- Snažte se vyhýbat nápojům a jídlům obsahujícím cukr, sladkosti do jídelníčku zařazujte jen příležitostně. Zvykejte své dítě na neslazené nápoje, např. na bylinkové čaje nebo vodu. Praktické zkušenosti ukazují, že dítě, které ještě nepřišlo do kontaktu se sladkým, tuto chuť ani nevyžaduje. Jinými slovy, chuť na sladké je dána výchovou. Děti by ani neměly neustále cucat láhev se sladkým pitím.
- Základním předpokladem pro zdravé zuby je vyvážená a plnohodnotná strava. Bližší informace se dozvíte v článku Správnou výživou ke zdravým zubům.
Návštěva zubního lékaře s dítětem
Kromě zdravé stravy a důkladného čištění zubů jsou pravidelné kontroly u zubního lékaře jedním ze základních preventivních opatření, které rodiče mohou udělat pro zdravé zuby svých dětí. Je důležité začít zubního lékaře navštěvovat včas a dodržovat termíny pravidelných preventivních prohlídek.
V ideálním případě by si dítě z první návštěvy zubní ordinace mělo odnést příjemný zážitek. Už proto odborníci doporučují zahájit návštěvy zubního lékaře dříve, než se objeví první problémy. Kromě toho můžete tímto způsobem své dítě navyknout na pravidelné kontrolní prohlídky. První návštěva zubního lékaře by se měla odehrát nejpozději po prořezání všech mléčných zubů, tzn. přibližně v 2.–3. roce dítěte. Poté je důležité chodit na pravidelné kontrolní prohlídky (2× ročně).
Pouze zubní lékař může včas rozpoznat poškození zubů a učinit preventivní opatření, aby nemusel „vrtat“. Kromě toho vás informuje o správné péči o dětské zuby.
Před první návštěvou zubní ordinace si můžete s dítětem popovídat o tom, co jej čeká a co bude lékař dělat. (V ideálním případě již ale dítě bylo v ordinaci přítomno a celému procesu přihlíželo během vaší dřívější návštěvy, kdy lékař prováděl pouze kontrolu.) Popište dítěti prostředí zubní ordinace, práci zubního lékaře, jeho oblečení i zvláštní nástroje, které používá (třeba křeslo, které se zvedá jako vesmírná loď). Vysvětlete dítěti, že lékař prohlíží pusu zevnitř a že přitom používá malé zrcátko. Zahrajte si doma na zubního lékaře a dívejte se svému dítěti do pusy. Vezměte své dítě jednou na návštěvu svého ošetřujícího zubního lékaře, až půjdete na kontrolní prohlídku. Pomoci mohou i dětské knihy, které popisují prostředí zubní ordinace a prohlídku zubů.
Zároveň však co nejdříve své dítě navykejte na to, že během vyšetření (a případně i ošetření) může být v ordinaci zubního lékaře „samo“, tedy bez vašeho doprovodu. Nejpozději u školáků by to mělo být pravidlem (ve škole přece také nejste s dítětem), protože zkušenosti ukazují, že děti bez doprovodu rodičů v zubní ordinaci mnohem lépe spolupracují.
Související odkazy
- Lucie Chrudimská, Iveta Černohorská, Věra Kratochvílová: Informovanost rodičů dětí do 10 let o péči o chrup aneb možnosti ambulantní praxe. Pediatrie pro praxi 2019, 20(1): 42–45. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 198 kB)
- Romana Koberová Ivančaková: Ústní hygiena v dětském věku. Pediatrie pro praxi 2015, 16(5): 305–307. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 118 kB)
- Vlasta Merglová: Zásady hygieny chrupu u dětí. Pediatrie pro praxi 2011, 12(5): 320–324. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 203 kB)
