Kdo je plátcem pojistného a za koho?
Plátci pojistného jsou:
- pojištěnci,
- zaměstnavatelé,
- stát.
Za jednoho pojištěnce může platit pojistné i více plátců současně, avšak vždy musí existovat alespoň jeden plátce – pojištěnec sám, zaměstnavatel nebo stát.
Pojištěnci platí pojistné jako zaměstnanci, a to prostřednictvím svého zaměstnavatele, nebo si platí pojistné sami jako osoby samostatně výdělečně činné anebo jako osoby bez zdanitelných příjmů. Osobou bez zdanitelných příjmů se pojištěnec stane v případě, že po celý kalendářní měsíc není zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou a ani nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát.
Pokud má pojištěnec více příjmů ze zaměstnání i ze samostatně výdělečné činnosti, platí pojistné ze všech těchto příjmů.
Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance, přitom 1/3 pojistného hradí zaměstnanec a 2/3 pojistného hradí zaměstnavatel.
Stát hradí pojistné za vyjmenované skupiny pojištěnců, kam patří např. nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi, osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby od II. stupně závislosti a osoby o ně pečující, osoby důchodového věku, které starobní důchod nepobírají, osoby celodenně pečující o děti. Pokud mají tito pojištěnci příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatně výdělečné činnosti, platí pojistné stát i pojištěnci.
Jaká je výše platby pojistného?
Výše pojistného a způsob jeho placení jsou stanoveny zákonem, zdravotní pojišťovny ani plátci si je nemohou samy určit. Pojistné činí vždy 13,5 % ze zákonem stanoveného vyměřovacího základu.
U zaměstnanců je vyměřovacím základem úhrn příjmů ze zaměstnání. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda, která je stanovena nařízením vlády. Ne všichni zaměstnanci, jejichž mzda nedosahuje minimální mzdy, musí platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu – jsou to např. pojištěnci, za které platí pojistné stát. V případě zaměstnanců 1/3 pojistného hradí zaměstnanec, 2/3 pojistného hradí zaměstnavatel, přičemž celou částku pojistného příslušné zdravotní pojišťovně odvádí zaměstnavatel.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného. Vyměřovacím základem je u nich 50 % příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Minimálním ročním vyměřovacím základem je dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství, jejíž výši pro každý rok stanoví nařízením vláda pro účely důchodového pojištění.
Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), tj. osoby, které po celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnanci, ani nejsou osobami samostatně výdělečně činnými a ani za ně neplatí pojistné stát, platí pojistné z vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda stanovená nařízením vlády.
Stát platí za zákonem vyjmenované skupiny pojištěnců pojistné vypočtené z vyměřovacího základu, jehož výše je stanovena zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Systém veřejného zdravotního pojištění v České republice je založen na solidárním principu. Tato solidarita zdravých s nemocnými, majetných s nemajetnými apod. je zárukou dostatečných finančních prostředků z odvedeného pojistného na hrazení zdravotní péče všem pojištěncům v čase, kdy tuto péči potřebují. Objem odvedeného pojistného za jednotlivého pojištěnce neovlivňuje rozsah jemu poskytované zdravotní péče a není individuálně porovnáván s výší úhrad za tuto péči. Často tak může v daném okamžiku nastat situace, kdy pojištěnec, který do systému momentálně sám nikterak nepřispívá, např. proto, že za něj hradí pojistné stát (nezaopatřené děti, poživatelé důchodu apod.), může čerpat i vysoké náklady na zdravotní péči, a naopak, pojištěnec, který je zaměstnancem či osobou samostatně výdělečně činnou, případně i osobou bez zdanitelných příjmů, čerpá zdravotní péči minimálně, ačkoli se podílí osobně na placení pojistného velkou měrou.
